Reportéři ČT: Rozhodnutí ministerstva kultury komplikuje výstavbu domků v Mikulovicích

Mikulovice (Pardubicko) - Zhruba šedesát lidí koupilo v Mikulovicích na Pardubicku pozemky pro výstavbu domů. Tu jim však v současné chvíli značně komplikují údajně unikátní archeologické nálezy. Ministerstvo kultury pozemky prohlásilo za kulturní památku a majitelé tak s nimi nemohou nakládat podle svých představ.

Změna územního plánu v obci Mikulovice probíhala před devíti lety. Starostka Eva Klosová musela ve spolupráci se stavebním úřadem obstarat souhlas všech organizací včetně vyjádření památkářů a archeologů. „Obnáší to nejmíň dva roky práce jednak pořizovatele a také dalších lidí, kteří se kolem územního plánu točí. Než se zpracuje územní plán, vyjádří se přinejmenším čtyřicet až padesát institucí,“ popisuje průběh změny územního plánu starostka Klosová, která měla v roce 2006 všechna potřebná povolení ke změně v ruce, a obec mohla pozemky prodat. Během roku 2007 tak bylo rozprodáno 63 stavebních parcel.

Stavebníci se v kupní smlouvě zavázali, že před výkopem základů domů umožní archeologům udělat takzvaný záchranný archeologický průzkum, což je v takových případech běžný postup. Vedoucí Stavebního úřadu magistrátu Pardubic Jiří Vopršal tvrdí, že územní plány byly schváleny po projednání s příslušnými orgány památkové péče, což znamená především s ministerstvem kultury: „Pardubice si dokonce nechaly zpracovat expertní posudek od archeologického ústavu, který přesně zhodnotil, kde jsou jaká významná archeologická naleziště. A na základě toho se územní plán tvořil.“

V prosinci 2007 však archeologové přišli s informací, že jsou v lokalitě soustředěny historicky cenné nálezy, o kterých se ví už mnoho desítek let. Podle dalších odborníků však nejsou místa, kde se archeologické nálezy vyskytují, v Česku ničím výjimečným. „Vědělo se, že v lokalitě Mikulovice je nějaké osídlení, ale oblast byla vnímána tak, jako devadesát procent území České republiky, to znamená coby území s archeologickými nálezy,“ upřesňuje Vopršal.

„Pravěké lokality můžete najít pod každou současnou vsí. Čili z hlediska péče a správy kulturního dědictví není možné každou pravěkou lokalitu prohlásit za kulturní památku,“ konstatuje zástupce ředitele pražského archeologického ústavu Martin Kuna. Podle právníka Miloše Vorla by tímto způsobem mohlo být zcela absurdně zakonzervováno území celé republiky, protože lze „vyslovit předpoklad, že na území celé republiky jsou potencionálně možné archeologické památky“.

Archeologové tvrdí, že nálezy v Mikulovicích mají evropský význam

Archeologové však začali tvrdit, že jejich objevy v oblasti Mikulovic jsou tak převratné, že nabývají evropského významu, přestože v samotném rozhodnutí takový nález popisován není. Podle autorky Rozhodnutí Petry Ulbrichové z Ministerstva Kultury ČR rozhodují o tom, jaké nálezy povýší kvalitu území, odborníci archeologové. „U Mikulovic dělalo záchranný archeologický výzkum Pardubické muzeum a potom návrh připravovali společně s Archeologickým ústavem Akademie věd,“ podotýká Ulbrichová.

Na letošní únorové schůzce s pracovníky Ministerstva kultury tvrdil původní navrhovatel Rozhodnutí o prohlášení lokality za kulturní památku ředitel Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek, že v lokalitě Mikulovic došlo k převratným nálezům. V současné chvíli má však „doporučeno se k této věci nevyjadřovat“. Přímé odpovědi se vyhýbá i archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Radko Sedláček: „V průběhu archeologických výzkumů, které naše muzeum provádí od roku 2006, se podařilo shromáždit mnoho poznatků. Například ten, že se nacházíme na polykulturním sídlišti, kde existovala vesnice už v mladší době kamenné.“ Podobných lokalit je však v České republice celá řada.

Boje proti rozhodnutí ministerstva kultury byly zatím marné

Majitelé pozemků i úředníci se proti rozhodnutí ministerstva kultury snažili od počátku bojovat. „Já osobně jsem jednal s ministrem kultury Jehličkou, s jeho náměstkem Mikešem, prostřednictvím pana senátora Sřítrského jsme mluvili i s premiérem Topolánkem a snažili jsme se i přes národní památkový ústav, abychom tomuto skutečně zabránili,“ vypočítává pardubický primátor Deml. Na ministerstvu kultury byla i starostka Mikulovic Eva Klosová a také vedoucí Stavebního úřadu magistrátu Pardubic Jiří Vopršal.

Ministerstvu však přesto stačily pouhé tři měsíce od podání návrhu, aby letos v červnu vydalo rozhodnutí, kterým prohlásilo celou inkriminovanou lokalitu včetně stavebních pozemků za kulturní památku. Podle zákona má stát na takový krok právo, aniž by z jeho rozhodnutí vyplývaly závazky vůči postiženým osobám. Přesto už dnes ministerstvo uvažuje o jejich odškodnění. Pardubický primátor Jaroslav Deml zdůrazňuje, že to v podstatě znamená velmi významné omezení jakékoliv výstavby.

„Nesmíte si například postavit podsklepený dům, nesmíte tady zasadit stromy, nesmíte si udělat zděný plot, nesmíte tady mít studnu, nesmíte tady mít třeba bazén,“ rozhořčuje se jeden z majitelů pozemku pan Emil Hamerník. Podle rozhodnutí ministerstva kultury však stavba rodinných domů ohrožena není. Majitelé pozemků prý mohou klidně stavět, pokud splní jednu podmínku, a sice, že nebudou kopat do země hlouběji než 30 centimetrů.

S tím je však spojen ještě jeden problém. „Stavebníci, kteří už před zahájením řízení měli projekt, nebo začali cosi stavět, si můžou postavit podsklepený dům. Ale lidé, kteří v té době ještě neměli nákres svého baráčku, už si podsklepený dům postavit nesmějí, protože nemohou kopnout hlouběji jak 30 cm,“ ozřejmuje jeden z majitelů pozemku Emil Hamerník. Podle právníků se jedná o evidentní diskriminaci. Se všemi vlastníky by se mělo zacházet rovným způsobem, protože k nabytí pozemků došlo ve stejné úrovni. Majitelé pozemků se proti rozhodnutí odvolali a čekají na nové rozhodnutí ministra kultury.