Praha - Předseda vlády Mirek Topolánek mění svou komunikační strategii. Před novináře chce předstupovat pravidelně a ne jen po zasedání vlády, jako to dělal doposud. Podle mediálních odborníků se tak premiér snaží zlepšit svůj mediální obraz ve společnosti.
Nová mediální tvář premiéra Mirka Topolánka
Tvář premiéra Mirka Topolánka se za poslední dobu změnila. Veřejnost si ho ale zapsala, podle dnes už starého mediálního obrazu ve vztahu k novinářům, hned v několika vypjatých situacích. Záběry, kde Topolánek demontuje mikrofon České televize a doprovází to slovy: „Já jim to fakt vytrhnu”, zůstanou v archivech uchovány jako vzpomínka na staré časy. Podobně se premiér zapsal i v redakci Blesku, kdy ho fotoaparáty zachytily, jak kope do novinářského auta a pak před novináři utíká a odbývá je úsečnými odpověďmi.
Nezapomenutelná byla i celá řada dalších jeho reakcí na otázky novinářů. „Já se domnívám, že ta studená fronta, která přechází přes české území, se v pátek roztrhá, a v sobotu očekáváme mírné oteplení“ takhle zněla odpověď předsedy vlády na loni položenou otázku, jaká je strategie ODS při sestavování vlády.
Co bylo - bylo, ode dneška je všechno jinak. Mirek Topolánek předstoupil před novináře, aniž by musel, na konferenci, kterou sám uspořádal. A prohlásil, že z toho chce udělat tradici: „Protože ty vztahy s novináři pokládám za narušené, nebudu specifikovat, jestli je to moje vina nebo ne, můj názor znáte, nicméně je to pokus jak dostat do komunikace mne s novináři nějaký nový prvek.” Mediální odborníci, které Česká televize oslovila, jsou z premiérova kroku rozpačití. Jediné v čem se shodují, je fakt, že i na „vlastní” tiskovou konferenci přišel pozdě. Daniel Köppl, šéfredaktor týdeníku Marketing & Média, hledá důvody změny premiérova chování: „Já myslím, že to je trochu jako z manželství, říct teď z ničeho nic: já budu věrný, a to co bylo předtím, už neplatí, moc nejde.” „Přestože ne všichni novináři se vždy chovají profesionálně, tak za špatným mediálním obrazem zpravidla stojí chyby toho, jehož ten obraz není dobrý,” říká Václav Pavelka, předseda Asociace Public relations agentur. Podle sociologa médií Jaromíra Volka je Topolánkův obraz za posledního půl roku silně kontaminovaný rodinnými problémy, tedy vlastně otázkami, které příliš nesouvisí s vlastním charakterem vládnutí.
Každý český premiér si s novináři utvořil svůj originální vztah. Pro Miloše Zemana byli synonymem žumpy, hyen nebo přihlouplých fracků. Jeho nástupce Vladimír Špidla práci žurnalistů nehodnotil a z počátku svého premiérování vystupoval jen zřídka a stručně. Pravým opakem byl ale Stanislav Gross. „Stanislav Gross byl v tomto velmi otevřený a velmi se řídil pravidly public relation,” vzpomíná na Grossovu éru Daniel Köppl. Jiří Paroubek, poslední z expremiérů, komunikoval hodně a na tom se nic nezměnilo. Ze všech politických stran má ČSSD nejvíc tiskových konferencí, průměrně Jiří Paroubek vystupuje třikrát týdně, jsou ale dny, kdy svolá novináře i dvakrát denně.
Specifický způsob, jak se vypořádat s tím, co novináři napíší nebo natočí, volí prezident Václav Klaus. Na své stránce má rubriku, nazvanou „Co Klaus neřekl” a jejím prostřednictvím opravuje, dle svého názoru, mylné výstupy v médiích.