Trojská zoo otevřela brány veřejnosti jako třetí zoo v zemi

Praha - Pražská zoo v Troji na 60 hektarech chová zhruba 670 druhů zvířat ve 4 400 exemplářích. První návštěvníci prošli branou tehdy ještě rozestavěného areálu 28. září 1931. Po liberecké (založena v roce 1919) a plzeňské (1926) zahradě je trojská zoo třetí nejstarší v ČR. Pražané začali uvažovat o zřízení zoo až více než 200 let po otevření prvních veřejných zoologických zahrad na světě. V české metropoli sice existovaly v průběhu staletí různé zvěřince, nejznámější za císaře Rudolfa II., ale veřejně dostupná podívaná na exotická zvířata zde chyběla. Čeští patrioti zřídili výbor pro ustavení zoo v roce 1891, řadu let se ale o projektu jen diskutovalo. Shoda nebyla ani na vhodné lokalitě - v úvahu přicházely například Královská obora, ostrov Štvanice nebo zahrada Kinských na Smíchově.

Reálné obrysy získaly plány na zřízení pražské zoologické zahrady až po vzniku samostatného Československa. V roce 1922 věnoval pro tento účel velkostatkář Alois Svoboda pozemky v Troji. Největší zásluhu na vybudování zoo ale historici připisují středoškolskému profesorovi Jiřímu Jandovi, který byl od počátku století jedním z hlavních propagátorů jejího vzniku.

Od roku 1923 řídil zoolog a ornitolog Janda budování zahrady a stal se i jejím prvním ředitelem. O sedm let později se zoo mohla pochlubit prvním zvířetem - byla jím lvice Šárka darovaná cirkusem Rebernigg. Protože zatím ale neměla vhodnou ubikaci, žila lvice v trojské Jandově vile.

Prvním oficiálním obyvatelem zoo se tak stala až vlčice Lotta. Následovali koně Převalského, jejichž chovem se později Praha celosvětově proslavila, a tygři. Postupně přibývala další zvířata a zoo se úspěšně rozrůstala. Její vývoj ale zastavila druhá světová válka a navíc v roce 1941 zahradu poničily povodně. Scházely peníze na provoz a zaměstnanci proto přišli s nápadem přilepšit zvířatům pořádáním cirkusových představení. Vznikl zde dokonce dřevěný cirkusový stan. V témže roce v Praze jako první na světě uměle odchovali ledního medvěda. Další přírůstky pak získala zoo z Německa poničeného válkou.

Pražská zoo odchovala mláďata zejozoba
Pražská zoo odchovala mláďata zejozoba

Zlom v historii trojské zahrady znamenal rok 1950, kdy přešla pod přímou správu hlavního města, což jí zajistilo stálý přísun financí. O devět let později se stal ředitelem Zdeněk Veselovský, pod jehož vedením zoo dosáhla řady chovatelských úspěchů. Byla například pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského.

Spolu s rozšiřováním zahrady rostl i zájem Pražanů a turistů. V sedmdesátých letech do Troje přicházelo až milion návštěvníků ročně. Počátkem 90. let však návštěvnost značně poklesla - do areálu nepřišlo za rok ani půl milionu lidí. Změna přišla až s novým vedením zahrady. V roce 1997 se stal jejím ředitelem Petr Fejk. Jako první šéf zoologické zahrady v ČR to nebyl veterinář nebo přírodovědec, ale spíše manažer. Fejk se rozhodl učinit zahradu přitažlivější pro návštěvníky. Přibyla řada nových pavilonů (pavilon želv, pavilon goril, Africký dům, pavilon Indonéská džungle). Postupně začaly mizet mříže a klece, beton ve výbězích nahradila tráva.

Proměnu nezastavila ani ničivá povodeň z roku 2002, která napáchala v trojském areálu škody za více než 150 milionů korun. Voda tehdy zaplavila spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes 1 000 zvířat a 80 ptáků a devět savců (včetně slona a dvou hrochů) utonulo nebo muselo být utraceno.

Šimpanz
Šimpanz

Fejk v čele zoo vydržel více než 12 let. V prosinci 2009 na jeho místo jmenovala pražská rada přírodovědce Miroslava Bobka, který předtím působil jako ředitel Českého rozhlasu Online a šéfredaktor rozhlasové stanice Leonardo. Za jeho působení se například otevřely nové voliéry pro vodní ptactvo a byla dokončena rekonstrukce dřevěných domků architekta Josefa Gočára.