Reportéři ČT: Nejasnosti kolem lukrativní zakázky pro firmu Kapsch

Praha - V posledních týdnech je na dálnici D1 rušno. Stavební firmy tam začaly instalovat informační tabule a značky, které řidičům pomůžou vyhnout se zácpám. Buduje se tam tzv. inteligentní dálnice, proti které může těžko někdo něco namítat. Problémem je ale cena. Ministerstvo dopravy na stavbu vyčlenilo 2,4 miliardy korun, Reportéři ČT proto zjišťovali, jak k této částce došlo.

Celá kauza se otevřela 20. prosince 2007, když zasedala komise na Ředitelství silnic a dálnic a otvírala obálky k několika veřejným zakázkám. Ty ale byly vypsány jen o tři dny dříve, a tak je u každé zakázky v obálce nabídka jen od jedné firmy - konsorcia Kapsch. Ještě během večera je komise doporučuje, takže hned po Vánocích podepisuje ředitel ŘSD Alfréd Brunclík smlouvu s firmou Kapsch za více než čtyři miliardy.

Nejdražší dodatek je bez expertní komise 

Šlo o dodatky k dříve uzavřeným smlouvám na mýtné, první tři dodatky přidávají Kapschi starost o úpravu mýtného a dohlíží na ně expertní komise z ČVUT. Poslední dodatek ale žádnou expertní komisi nemá a přitom je nejdražší. Kapsch má podle něj vybudovat na dálnici D1 liniové řízení dopravy - tedy usměrňování jedoucích aut pomocí série proměnlivých dopravních značek. Jde o zmiňovaný projekt inteligentní dálnice za skoro 2,5 miliardy.

Poslanci ale o dodatcích ke smlouvě ve sněmovně nemluvili, nic o nich neví dokonce ani členové podvýboru pro dopravu. „O těchto dodatcích nemáme informace. Poslední informací, kterou jsme měli a kterou jsme řešili na výboru a potažmo i ve vyšetřovací komisi, byl dodatek, který řešil dokončení mýtného systému a jeho zprovoznění,“ říká Karel Korytář (ČSSD). I další členka podvýboru, Věra Jakubková ze Strany zelených, je přesvědčená, že dodatky nikdo z poslanců neviděl.

Existenci dodatků ke smlouvě s Kapschem přitom v prosinci 2007 oznamuje sám ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). Ministerstvo ale zveřejnilo jen ten dodatek, který Kapschi nepřináší žádné peníze navíc. Zakázky za čtyři miliardy zůstaly utajené. Jiří Pšenička byl prvním novinářem, který se začal ptát, za co přesně stát Kapschi platí. Stěžuje si ale na nevstřícnost zainteresovaných stran: ministerstva, Ředitelství silnic a dálnic i firmy Kapsch. Nikdo prý nechtěl poskytnout oficiální rozhovor, všechny instituce navíc nabízely jen základní informace. "Já si nedovedu představit žádný zákonný důvod, který by k takovémuto dokumentu, který je v moci veřejné správy, který si veřejná správa objednala a koupila za naše peníze, byl nějaký důvod pro odepření jenom části té informace," říká spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

Kraj Vysočina vypracoval studii - projekt by vyšel na desetinu

Projekt inteligentní dálnice spočívá v tom, že Kapsch před klíčové dálniční křižovatky umístí 22 informačních tabulí, které budou řidiče varovat před dopravními komplikacemi. Hustotu provozu bude po celé dálnici sledovat 48 nových kamer a 52 míst bude vybaveno speciálními detektory dopravního proudu. Součástí je i tzv. liniové řízení dopravy: v úsecích před Prahou a kolem Brna vznikne 22 nových portálů s proměnnými značkami, které budou snižovat rychlost a usměrňovat dopravu. Takto bude pokryto celkem 34 km dálnice D1. Vše se bude řídit z dopravního centra, které už ředitelství silnic postavilo a také již zaplatilo z jiného rozpočtu.

Svítící tabule plus značky a jejich několikaletý provoz přijdou daňové poplatníky včetně daní na tři miliardy korun. To je několikanásobně víc než v sousedním Německu - tam vyčíslují celkové náklady na zprovoznění jednoho kilometru liniového řízení na 8 až 12 milionů korun. Úseky kolem Brna a Prahy by tak stály přes 400 milionů korun. Odborná studie vypracovaná krajem Vysočina zpracovávala podobný projekt a došla dokonce k částce jen 220 milionů.

Kraj nechal studii vypracovat po sérii nehod na dálnici D1 v roce 2005. „Vlastní obsah studie má dvě části. První analyzuje, jak to dneska na dálnici vypadá, jak fungují, nebo nefungují například světelné tabule a podobně a druhá část té studie říká, co by mělo být realizováno, aby se bezpečnost té dálnice zlepšila,“ vysvětluje hejtman Miloš Vystrčil. Studie navrhla systém postavený na 72 informačních tabulích a proměnných značkách. Pak ale do čela ministerstva dopravy nastoupil Aleš Řebíček, vyměnil ředitele silnic a dálnic a změnilo se i pojetí inteligentní dálnice: ubyly informační tabule a přibylo liniové řízení. Ministerstvo tak rozhodlo: systém za 220 milionů nebude, bude za 2,4 miliardy a bez soutěže ho postaví firma Kapsch.

K desetinásobnému zvýšení ceny se ale nikdo nehlásí. O projektu nechtěl mluvit Alfréd Brunclík, který smlouvu podepsal, ani Jaroslav Zvára, který koordinuje systém dopravních informací, jehož součástí bude i chytrá dálnice. Vladimír Bártl z ministerstva zase odkazoval na povinnost mlčenlivosti.

Stát zatím neví, jak bude vypadat finální projekt 

Reportéři ČT nakonec získali část smluv od neoficiálních zdrojů, zarážející na nich je, že jsou psány v budoucím čase: „Podrobná specifikace liniového řízení bude zpracována…“, stojí v nich. Ministerstvo tedy vyčlenilo peníze, ale ještě se přesně neví, na co je vyčlenilo. Ostatně člen dopravní komise při ministerstvu potvrdil, že stát ještě vylaďuje, jak bude inteligentní dálnice nakonec vypadat.

Jelikož se nikdo zodpovědný nechtěl k ceně vyjádřit, autoři reportáže zkusili sami odhadnout, kolik může podobný projekt stát. Oslovili tedy řadu firem i úředníků, kteří sice informace poskytli, ale jakmile zjistili, jakou zakázku ČT prověřuje, přáli si zůstat v anonymitě. Kontrolní mezisoučet za technologie včetně kamerového systému nepřesáhl půl miliardy korun, v potaz se přitom brala vždy nejvyšší nabídka a započítávala se i práce a oživení systému. Při odhadu ceny řídícího softwaru se autoři inspirovali u programu, který řídí pražskou dopravu. Soutěž na něj vyhrála firma s cenou 147 milionů korun. Ředitel největší české softwarové firmy UNICORN vidí cenu specializovaného programu pro vyhodnocování dopravních údajů a řízení provozu odhadem ve výši několika desítek milionů korun.

Kontrolní součet tak zdaleka nedává ani miliardu, stát ale za dodávku a provoz systému zaplatí Kapschi 2,4 miliardy. Protože jde o výpočty orientační, podívali se reportéři i do Rakouska, kde už velmi podobné liniové řazení mají. U našich jižních sousedů sice stály chytré dálnice přibližně tři miliardy korun, liniové řízení tam ale obsluhuje úsek dlouhý 145 kilometrů, což je více než čtyřnásobek toho českého. Z těchto peněz navíc Rakušané zaplatili i vybavení několika řídících center.

Tučné zisky pro spřízněné firmy  

Náměstek ministra dopravy Jiří Hodač loni uvedl, že liniové řízení bude levnější, protože využije sítě a brány, které vybudoval Kapsch už dříve pro mýto. Navíc prý mají být jeho součásti dodány maximálně transparentně, tedy podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tak tomu ale není -  většina prvků inteligentní dálnice s mýtným systémem nesouvisí, například informační tabule nebo detektory a na dodávky se vypisují soutěže. Ty ale nevede stát, jak je běžné, ale firma Kapsch, a to pod dohledem Ředitelství silnic a dálnic. Tento trik má zásadní dopad na průhlednost soutěže. Zakázky totiž nemůže kontrolovat antimonopolní úřad.

Výběrových řízení se navíc můžou zúčastnit firmy až po složení 12 milionů, navíc musí dokazovat, že v minulosti budovaly mýtný systém. Pochopitelně tak vyhrávají společnosti, které s Kapschem budovaly mýto v Česku. Například firma Cross Zlín při práci na mýtném systému zvýšila svůj roční čistý zisk o 760 procent.

V samotném závěru beznadějného pátrání po tom, jak vznikla cena 2,4 miliardy korun, se s autory reportáže sešel ministr Aleš Řebíček a jeho stranický kolega z ODS, náměstek Jiří Hodač. Ovšem za zvláštních podmínek: novináři nesměli rozhovor natočit a nesměli si udělat kopie materiálů. Na schůzce vyšlo najevo, že si Kapsch účtuje téměř půl miliardy korun za to, že liniové řízení takzvaně zintegruje, tedy zapojí a zprovozní. A zároveň, že největší položka v zakázce je překvapivě provoz. Stát zaplatí Kapschi 1,3 miliardy za to, že bude systém provozovat do konce roku 2016. Jen pro srovnání: v návrhu, který si nechal zpracovat kraj Vysočina, se počítá s náklady na provoz v řádu několika milionů ročně.

Mýtná brána
Mýtná brána
Více fotek
  • Mýtná brána autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3228.jpg
  • Aleš Řebíček autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/423/42227.jpg
  • Dispečink NDIC autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/408/40735.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/215/21455.jpg
  • Kamerový systém autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/342/34187.jpg
  • Ministerstvo dopravy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/427/42697.jpg