Filip: Při hlasování o radaru budeme trvat na většině 120 hlasů

Praha - Při parlamentním hlasování o umístění americké protiraketové základny v Brdech bude KSČM trvat na schválení ústavní většinou - tedy 120 hlasy. Řekl to dnes v Otázkách Václava Moravce předseda komunistické strany Vojtěch Filip. "Ústava České republiky nezná pojem, který by umožňoval trvale umístit cizí vojenskou základnu na území Česka. A protože to v ústavě není, chceme, aby se hlasovalo ústavní většinou. Pokud tento návrh neprojde, budeme dále zpochybňovat takto uzavřenou smlouvu," řekl Filip. Dodal, že KSČM v případě, že by smlouva o radaru neprošla ústavní většinou, podá stížnost k ústavnímu soudu.

Místopředseda vlády Alexander Vondra ale trvá na tom, že k tomu, aby smlouva o radaru českým parlamentem prošla, stačí většina, tedy 101 hlasů. „Ke stížnosti má KSČM právo. Vláda ale nemá důvod svá stanoviska měnit. U všech právních rozborů, které máme k dispozici, stačí ke shodě v parlamentu 101 hlasů.“ Podle Vondry chce komunistická strana „vytáhnout“ Česko z bezpečnostní sféry Západu. „Právě protiraketová obrana slouží i k tomu, aby upevnila bezpečnostní vztahy mezi ČR a Západem,“ dodal.

Zelení prosazují, aby se hlasování o ratifikaci smlouvy o radar v českém parlamentu hlasovalo až po prezidentských volbách v USA. „Nevidím důvod proces přerušovat. Pravda je ale taková, že k hlasování dojde až po volbách ve Spojených státech,“ řekl k tomu v Otázkách Václava Moravce Vondra.

Filip: Zvýšená diplomatická aktivita je kvůli českému předsednictví EU

Oba politici v souvislosti s radarem v Brdech mluvili o nedávno zveřejněné zprávě o zvýšené aktivitě zahraničních bezpečnostních služeb v Česku. Tu premiér Mirek Topolánek označil za nafouknutou mediální bublinu. „Případ té poměrně standardní zprávy je typický příklad mediální bubliny a následného střílení do té bubliny. Ten případ jsme nekomentovali, protože nám přišel natolik standardní, že jsme se jím dále nezabývali. Nebudu se vyjadřovat k bublině. Řeším konkrétní věci,“ řekl na tiskové konferenci Topolánek.

Byl to ale právě jeho ministr vnitra Ivan Langer, kdo je - podle svých slov - těmito zprávami znepokojen. „Jsem tím vážně znepokojen a je odpovědností bezpečnostních orgánů státu se s tím problémem vyrovnat, jakkoli je nesmírně složitý,“ svěřil se Langer po zveřejnění zprávy.  

Na otázku, zda to tedy opravdu není Topolánkova vláda, kdo událost zveličuje, Alexander Vondra odpověděl, že je na ministrovi vnitra, aby dal českým bezpečnostním složkám určitý směr. „My na vládě jsme tu událost určitě nezdramatizovali. Ministr Langer musel reagovat, protože zvýšená aktivita cizích služeb tu je, ale není to něco, co patří na titulní strany novin,“ řekl Vondra.

Ke zvýšené aktivitě ruských agentů se nedávno vyjádřil i šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS): „Ze sta nových diplomatů je více než osmdesát z Ruska. To dokazuje, že ruská federace velmi intenzivně pracuje se svojí zpravodajskou komunitou v Česku.“ S tím ale předseda českých komunistů Filip nesouhlasí: „Jsme před předsednictvím Evropské unie, proto je logické, že se zvýšila diplomatická aktivita.“

S umístěním raketové základny v Česku stále nesouhlasí dvě třetiny lidí. Pokud se tato data srovnají s letošním lednem, pak počet odpůrců zůstává na stejné úrovni.