Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) předložil další dokument, který má spisovatele Milana Kunderu usvědčit z udání protikomunistického odbojáře a agenta západních služeb Miroslava Dvořáčka. Jedná se o osobní list příslušníka SNB, který psal záznam o celém případu. Spor o udání tak pokračuje, neboť spisovatel považuje obvinění za lež.
Kunderovo udání potvrzuje další dokument
Ústav pro studium totalitních režimů však na pravosti dokumentů, které Kunderu usvědčují, jednoznačně trvá a odvolává se právě na nově zveřejněný dokument příslušníka SNB Jaroslava Rosického, v němž se o Kunderovi opět mluví. „Dokumenty se našly v archivu bezpečnostních složek, ve spise Miroslava Dvořáčka a jsou originálně podepsané policistou, který v tu dobu sloužil,“ řekl tiskový mluvčí ÚSTR Jiří Reichl. „Ukazuje se, že pan Rosický je skutečně osoba, která byla zaměstnancem národní bezpečnosti a skutečně pracovala na obvodním velitelství,“ potvrdil Rosického identitu Vojtěch Ripka z ÚSTR.
Kundera obvinění nadále odmítá
Podle spisovatele je ale celé zjištění týkající se jeho angažovanosti čistou lží. „Vždyť já jsem toho člověka (M. Dvořáčka) nikdy neviděl, já ho vůbec neznal,“ zdůraznil v jediném komentáři, který k celé aféře zatím poskytnul. Sám netuší, jak se jeho jméno mohlo do tajných dokumentů, které se týkaly Dvořáčkova zadržení, dostat. To, co ústav a spolu s ním média učinila, ale označil za „atentát na autora“, který se stal účelově v okamžiku začátku výročního 60. knižního veletrhu ve Frankfurtu. Podporu mu vyslovili i přátelé z české kulturní veřejnosti.
Klíčový by pro ÚSTR i Milana Kunderu mohl být soudní spis z líčení s Dvořáčkem, který by se měl nacházet v Národním archivu. Zatím si jej ale nikdo nevyžádal, řadu písemností navíc zničily povodně v roce 2002.
Případ Dvořáčka zůstává nejasný i z jiných hledisek
ÚSTR se zatím vedle zmíněných dvou dokumentů opírá o výpovědi aktérů celého příběhu z 50. let. Manželka Miroslava Dlaska, která Dvořáčka ukrývala, badatelům řekla, že až na sklonku života jí muž prozradil jméno Kundery - jako jediného člověka, kterému se o úkrytu západního agenta tehdy svěřil. Sám vězněný Dvořáček, který se ve Švédsku zotavuje z mrtvice, své zatčení nikdy nepopsal ani vlastní rodině.
Příběh Dvořáčka ovlivnil i život rodiny Toušových, která jej v roce 1950 skrývala při přechodu hranic. Touš byl v jiném procesu za pomoc převaděčům odsouzený k deseti letům těžkého žaláře a konfiskaci veškerého majetku. Badatelé nyní chtějí zjistit, zda-li za jejich odhalením stojí Dvořáčkova výpověď při krutých komunistických výsleších.