Průzkum: Češi by se měli nejvíce stydět za politické procesy 50. let

Praha - Událostí, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů politické procesy 50. let. S odstupem následuje kapitulace před nacisty a vývoj po listopadu 1989. Naopak nejstatečněji se Češi podle třetiny občanů zachovali v protifašistickém odboji. Druhé místo přisoudili lidé mobilizaci před Mnichovem. Informace plynou z výzkumu agentury STEM. Z nabídnutých možností mohli respondenti vybírat pouze jednu.

Názor na historické události je obecně formován především věkem, vzděláním a politickými preferencemi. Politické procesy v 50. letech vnímají jako událost hodnou studu častěji lidé s vysokoškolským vzděláním a sympatizanti ODS. Kapitulaci před nacisty v tomto kontextu naopak častěji vyzdvihuje starší populace, občané se středním vzděláním s maturitou a sympatizanti KSČM.

Sametová revoluce je podle 18 procent veřejnosti dobou, kdy Češi projevili velkou statečnost. Období bezprostředně následující vnímá 14 procent Čechů, a to především z řad sympatizantů KSČM, jako epochu, za niž bychom se měli stydět. Naopak únorové události roku 1948 a období normalizace vnímají sympatizanti KSČM za hodné studu daleko méně.

Podle politických preferencí vnímají únorové události roku 1948 jako ostudné nejčastěji příznivci Strany zelených, zatímco normalizaci v 70. a 80. letech hodnotí ve stejném duchu především sympatizanti KDU-ČSL. Na chápání normalizace v dimenzi ostudnosti má navíc klíčový vliv i vzdělání dotázaných. Zmíněnou událost vnímají jako hodnou ostychu častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé a méně často lidé se základním vzděláním.

Pro nejstarší generaci je vzorem statečného postoje Čechů především protifašistický odboj a s ním související předmnichovská mobilizace proti hrozícímu nepříteli. Mladí lidé si okamžiky statečného vystoupení českého národa spojují, vedle všeobecně uznávaného odboje proti fašismu, hlavně se sametovou revolucí.

Průzkum agentury STEM
Průzkum agentury STEM