Zemřel nejslavnější český hladovkář a signatář Charty 77 Mareček

Kyjov (Hodonínsko) - V Kyjově na Hodonínsku zemřel za dosud nejasných okolností čtyřiapadesátiletý Miloslav Mareček. Ostatky nejslavnějšího českého hladovkáře byly nalezeny 7. října v jeho domě. Pitva by měla objasnit příčinu úmrtí. Kdy by mohly být její výsledky známy, si mluvčí tamní policie Petr Zámečník netroufl odhadnout. Zdůraznil, že na místě činu se nenašly žádné zjevné stopy, které by nasvědčovaly, že Mareček zemřel násilnou smrtí. Ve svém domku bydlel sám a v podstatě s nikým se nestýkal.

Policejní hlídka prohledala dům na popud Marečkovy matky Jarmily, která sice bydlí v synově sousedství, delší čas se s ním ale nestýkala a komunikovali spolu jen zřídka: „Od února mi neodpovídal na dopisy. Asi to byla mrtvička. Našli jsme ho, jak seděl v křesle, měl rozsvícenou lampičku a hrálo mu rádio. Už tak musel být pár měsíců,“ řekla listu Naše Slovácko. 

Mareček patřil k signatářům Charty 77. Svoji nejdelší hladovku držel 90 dní. Média o ní podrobně informovala. Někteří lidé ale zpochybňovali, že vydržel tak dlouho bez jídla. První hladovku držel už v září 1989, kdy protestoval proti domovní prohlídce a zabavení řady písemností. Nejíst vydržel přes měsíc, nakonec mu byla zavedena umělá výživa a kvůli špatnému zdravotnímu stavu bylo zastaveno i jeho trestní stíhání. Do přímého konfliktu s komunismem ale přišel už dva roky předtím, když se dostal do potyčky s příslušníky Veřejné bezpečnosti. V dubnu 1988 si od soudu odnesl půlroční podmínku.

Nejdelší hladovku držel 90 dní 

Po listopadu 1989 se domáhal potrestání lidí, kteří se podíleli na jeho stíhání, a to včetně psychiatričky, jež rozhodla o násilném přerušení jeho první hladovky. Požadoval také, aby byli odhaleni a stíháni i iniciátoři takzvaného pendrekového zákona. Kvůli liknavému vyřizování svých podnětů zahájil v září 1991 druhou hladovku, nejedl tehdy 44 dní. Přerušenou hladovku obnovil a držel ji od 25. prosince 1991 do 30. března 1992 a od 1. května do 18. července 1992.

Marečkovými podněty se bez výsledku zabývala prezidentská kancelář i Parlament. Postupně zanevřel na společnost a uzavřel se před okolím v domku v Kyjově, který celý polepil plakáty se svými prohlášeními. V roce 1994 se vzdal českého občanství a později vedl dlouhodobý spor s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou kvůli neplacení zdravotního pojištění. Kauza vyústila v roce 2004 v konflikt s městskými strážníky, kvůli kterému byl Mareček odsouzen na deset měsíců za nedovolené ozbrojování.

Vydáno pod