Podle kriminalisty Paška nemusel agenta Dvořáčka udat přímo Kundera

Praha - Spisovatel Milan Kundera, který podle článku badatele Adama Hradilka v 50. letech udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka, podle tehdejšího policejního vyšetřovatele vůbec nemusel přijít na úřadovnu a někoho udat. Vyplývá to z unikátního svědectví tehdejšího kriminalisty Aloise Paška, které získal deník Právo. Ten se domnívá, že Dvořáčka mohli udat studenti v rámci vyšetřování případu dvou vrahů, které kriminalisty zavedlo právě na pražskou kolej Letná, kde Kundera působil jako předák.

Svědek tehdejších událostí Alois Pašek (81) se jako kriminalista na přelomu let 1949 a 1950 podílel na vyšetřování případu dvou vrahů divadelního ředitele Bejšovce-Kotnovského. Stopy jejich společníka přivedly kriminálku na pražskou kolej Letná, kde občas přespával a schovával si kradené věci.

Kriminalisté na koleji Letná hledali podezřelého z vraždy 

V době, kdy Milan Kundera údajně udal komunistické policii Dvořáčka, hledala kriminální policie na pražské koleji Letná podezřelého muže. Studenti kriminalistům prý tehdy často hlásili pohyb podezřelých osob na koleji, stejným způsobem mohli nahlásit i Dvořáčka, píše list. Pašek sám prý přijímal telefonické hovory studentů, kteří na základě pokynů kriminalistů oznamovali i nečekané návštěvy příbuzných.

Podle vyjádření Archivu bezpečnostních složek zveřejněná archiválie, z níž vycházejí informace o údajném udání spisovatele Milana Kundery, pochází z vyšetřovacího spisu, který zavedly bývalé bezpečnostní složky po zatčení Miroslava Dvořáčka a jeho vzetí do vazby 14. března 1950. Skládá se z vyšetřovacího svazku a podsvazku, který obsahuje záznam ze 14. března 1950 o návštěvě Milana Kundery na oddělení národní bezpečnosti v Praze 6. Podle archivu je po porovnání vnějších znaků historického dokumentu vyloučeno, že by šlo o podvrh.

Kunderovo jméno se mohlo na záznam dostat náhodou

Na zveřejněném záznamu je podepsán příslušník bývalé bezpečnostní složky „Jar. Rosický“. Podle Paškovy analýzy Rosického záznamu je zřejmé, že vznikl až poté, kdy měl údajně studující Kundera přijít s udáním. Vznikl až po večerní akci na koleji, při níž byl Dvořáček zatčen. Pašek proto soudí, že si kriminalista mohl již dříve zapsat Kunderovy osobní údaje jako „předáka koleje“, tedy osoby, s kterou budou v případě potřeby nadále jednat. A že tedy může mít pravdu Kundera, když popírá, že kohokoli udal.

V uvedení jména předáka koleje na záznam nelze podle Paškovy zkušenosti „spatřovat pochybení, naopak lepší jedna persona grata než tucet neurčitých přítomných, které ona stejně zastupuje, zvláště v době vyhotovení záznamu, kdy byla celá věc již stejně vyřízená“. Podle něj tak Kundera vůbec nemusel přijít osobně na policejní úřadovnu a Dvořáčka udat. Mohl to udělat kdokoli jiný. Kundera nařčení, že agenta Dvořáčka udal, označil za lež.

Někdejší západní agent Miroslav Dvořáček unikl trestu smrti a strávil dlouhá léta ve věznicích a pracovních táborech. Spekuluje se, že ho udal spisovatel Milan Kundera
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24