Štrougal zřídil speciální jednotku StB pro likvidaci zrádců režimu

Praha - Komunistická tajná policie zřídila v polovině 60. let speciální útvar s názvem Vlast pověřený fyzickou likvidací zrádců režimu. Komunisté a tajná policie se tak chtěli zbavit především těch lidí, kterým se podařilo utéct za hranice tehdejšího Československa. Na seznamu největších nepřátel figurovala také jména bratří Mašínů. S odvoláním na historiky o tom informuje dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Útvar spadal pod jednotku zvláštního určení, jejímž cílem byly s požehnáním sovětské tajné služby také diverzní akce na území Rakouska, Německa, Francie a Beneluxu. Podrobnosti dnes na konferenci o aktivitách KGB zveřejnil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

Cílem tajné služby byly například protiatomový kryt německé vlády (akce Niva), ropovody (akce Rubín) nebo útok na mnichovské sídlo Rádia Svobodná Evropa (akce Morava). Ve Francii byly podle Žáčka cílem opět ropovody a sídla zpravodajské služby, v Beneluxu kromě objektů NATO i přístavy Rotterdam a Antverpy: „Pod krycím jménem Odsun byl připraven útok na vedení vysokého napětí mezi Rakouskem a Německem.“ Oběťmi útvaru Vlast měli být i bývalí pracovníci StB, kteří přeběhli k západním tajným službám a předali jim důležité informace. Na seznamu se tak ocitl i vojenský přidělenec v USA František Tišler, který z Československa utekl v roce 1959.

Útvar mohl využívat prostředky jakéhokoliv aparátu StB

Speciální útvar byl podřízen přímo náčelníkovi rozvědky Josefu Houskovi a mohl využívat síly a prostředky jakéhokoliv aparátu komunistické Státní bezpečnosti. Po roce 1969 kvůli změněné zahraničně-politické situaci postupně zanikal. Žádnou z plánovaných vražd nakonec neuskutečnil. Podle historiků však je možné, že provedl několik menších cvičných akcí, které zatím čekají na odhalení. „Síť tohoto odboru služby zvláštního určení dosáhla 21 agentů a 20 ideových spolupracovníků, z nichž 12 bylo vysílaných s falešnými pasy do zahraničí jako spojky,“ řekl na dnešní konferenci věnované sovětské tajné službě KGB ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

Dokument tajné policie:

„Kde se bude jednat o mimořádné poškození zájmů ČSSR a kde pro to bude právní podklad spočívající v odsouzení zájmové osoby čs. soudy k trestu smrti, bude po příslušném schválení a pokynu přistoupeno k její fyzické likvidaci přímo na území cizího státu,“

„Do služby zvláštního určení byli vybíráni tehdejší nejlepší kádři tajné policie a byla to nejtajnější část rozvědky,“ komentoval jednotku pro MfD Žáček. Právě ta totiž dala ke vzniku útvaru StB pokyn. Jednotka vznikla na rozkaz tehdejšího ministra vnitra Lubomíra Štrougala.

Vražda byla jen jedním ze způsobů, jak se chtěl režim se zrádci vypořádat. Podle směrnic tajné policie měli být především unášeni do ČSSR. Pokud by se plán nezdařil, měla StB západní službu přesvědčit, že uprchlík stále pracuje pro komunistickou rozvědku, a tak ho zdiskreditovat. Vražda byla mezi metodami sice až na posledním místě, ale režim si pro ni dokonce našel bizarní právní zdůvodnění.

Služba zvláštního určení měla být primárně využita v době války, v mírové době měla věnovat pozornost speciálním bezpečnostním objektům západních tajných služeb, akcím k prohlubování německo-francouzských rozporů, organizaci odporu proti USA a pomoci severnímu Vietnamu.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček