Rozhodování o Lisabonské smlouvě je úkol, pod nímž klesají ramena, říká soudkyně

Praha - Rozhodování o Lisabonské smlouvě je pro ústavní soudce velmi těžký úkol, protože jejich názor může ovlivnit celou evropskou politiku. V Otázkách Václava Moravce to dnes řekla místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v pořadu prohlásil, že sociální demokracie chce, aby smlouva byla v Česku ratifikována ještě letos. Podle prvního místopředsedy ODS Pavla Béma ale není Lisabonská smlouva dokumentem, se kterým stojí a padá Evropská unie. Podle něj je smlouva proti politice ODS. Bém už dříve prohlásil, že by klíčový reformní dokument EU mohla nahradit jiná smlouva, kratší, jednodušší a všem srozumitelná.

„Posuzováním Lisabonské smlouvy, které na nás bylo přeneseno, můžeme teoreticky ovlivňovat celou evropskou politiku. To je jistě velmi těžký úkol a pod tou tíží ramena téměř klesají,“ řekla Wagnerová. Podle soudkyně český parlament nemůže před rozhodnutím Ústavního soudu smlouvu podepsat. „Oni musí čekat na stanovisko Ústavního soudu, protože jim to ukládá ústava,“ prohlásila Wagnerová.

Ústavní soud začne projednávat soulad Lisabonské smlouvy s českým ústavním právem v úterý. Zda soud vyhlásí nález týž den, Wagnerová podle svých slov neví. Prezident Václav Klaus, který se hodlá veřejného ústního projednávání v Brně účastnit, řekl, že je to nepravděpodobné, protože se má k smlouvě vyjadřovat mnoho lidí. Při jednání soud vyslechne stanoviska představitelů obou komor parlamentu, vlády a prezidenta. Klaus je známým kritikem této smlouvy.

Česko je jedinou zemí, kde o smlouvě zatím nehlasoval parlament ani veřejnost. Jako poslední smlouvu schválil před několika dny švédský parlament a jako jediní ji odmítli Irové v červnovém referendu. Německo a Polsko čekají ještě na podpis prezidenta. Polská hlava státu potvrzení smlouvy již přislíbila, německý prezident otálí s podpisem kvůli rozhodování tamních ústavních soudců.

Bém se dnes vyjadřoval ke smlouvě opět kriticky, smlouva podle něho hovoří v neprospěch menších států. Bémův návrh jiného dokumentu se nesetkal s kladným ohlasem například u ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle něj je to projev Bémovy politické nezkušenosti. „Já bych chtěl opravdu vidět, jak na Jánském vršku začnete klohnit tu novou ústavní smlouvu. To bych se opravdu pobavil,“ komentoval to v Otázkách Paroubek.

Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Sníží se počet záležitostí, v nichž mají státy právo veta. Vzniknou i nové funkce: předseda evropské rady a zástupce pro zahraniční politiku. Aby smlouva vstoupila v platnost, musejí dokument přijmout všechny státy sedmadvacítky.