Ústavní soudci mohou verdiktem o Lisabonské smlouvě ovlivnit celou evropskou politiku

Brno - Ústavní soudci začali jednat o tom, zda je Lisabonská smlouva, jež má reformovat Evropskou unii, v souladu s českým ústavním právem. Řízení je nejsledovanější agendou soudu od zkoumání vládní reformy veřejných financí. Jednání za účasti politiků a následné rozhodování potrvá možná déle než obvyklý jeden den. Pro ústavní soudce jde o velmi těžký úkol, neboť jejich názor může ovlivnit celou evropskou politiku. Česko je poslední zemí Evropské unie, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Jedním z důvodů je i skutečnost, že politici čekají právě na stanovisko patnáctky ústavních soudců.

I když patří posuzování souladu mezinárodních smluv s místním právním k základním kompetencím ústavního soudnictví, před českým ústavním soudem jde o výjimečné řízení. Čeští ústavní soudci zatím o mezinárodní smlouvě rozhodovali jen jednou, a to v roce 2004, kdy přezkoumávali smlouvu o přistoupení Česka k Evropské unii.

Senátoři chtějí, aby ústavní soudci projednali celkem šest oblastí dokumentu. Jde především o předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost měnit rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový systém a také o způsob uznání Listiny základních práv a svobod Evropské unie a její právní závaznost pro Českou republiku.

Při jednání soud vyslechne stanoviska představitelů obou komor parlamentu, vlády a prezidenta Václava Klause, jenž je kritikem smlouvy a na vystoupení před soudem se pečlivě připravuje. Právě prezident dává po irském odmítnutí stále častěji najevo, že Lisabonská smlouva je pro něj mrtvým dokumentem.

Nicméně ani kdyby Ústavní soud skutečně rozhodl o slučitelnosti Lisabonské smlouvy s českou ústavou a parlament smlouvu schválil, prezident si není jist, zda svůj podpis pod smlouvu skutečně připojí. Klaus by ji podle vlastních slov zřejmě podepsal jen tehdy, pokud by byla ratifikována i v Irsku. „Já nemám důvod být dalším z Evropanů, kteří tlačí na Irsko, aby udělali něco. Prostě bez irské změny stanoviska žádná Lisabonská smlouva být nemůže,“ komentoval Klaus pro Rádio Česko současnou situaci kolem evropské smlouvy.

Klaus a Havel o Lisabonské smlouvě

„Celá Evropa by měla Irům děkovat, že přibrzdili dnešní chybné procesy směřující k větší unifikaci, k potlačení národních států, k Evropě regionů, k větší centralizaci shora, jejichž je Lisabonská smlouva ztělesněním“ (Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny 16. června 2008)

„Když by náhodou dospěl Ústavní soud k názoru, že to je v rozporu s ústavou, no, tak to je výzva k tomu, aby se předělala ústava. Taková věc už se jednou stala, že kvůli evropské integraci tam bylo něco přepsáno.“ (Havel v pořadu Otázky Václava Moravce, 31. srpna 2008)



Smlouva má unii reformovat, Češi však neví, co s ní

Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Sníží se počet záležitostí, v nichž mají státy právo veta. Vzniknou i nové funkce jako předseda evropské rady a zástupce pro zahraniční politiku. Aby smlouva vstoupila v platnost, musejí dokument přijmout všechny státy sedmadvacítky.

Česko je jedinou zemí, kde o smlouvě zatím nehlasoval parlament ani veřejnost. Jako poslední zatím Lisabonskou smlouvu schválil švédský parlament a jako jediní ji odmítli Irové v červnovém referendu. Německo a Polsko čeká ještě na podpis prezidenta. Polská hlava státu potvrzení smlouvy již přislíbila, i přesto, že se domnívá, že dokument není pro Polsko zrovna ideální. Německý prezident čeká s podpisem kvůli rozhodování tamních ústavních soudců, kteří přezkoumávají stížnost odpůrců evropského dokumentu. Česká vláda sice prosazovala schválení smlouvy ještě před začátkem českého předsednictví EU v lednu 2009, nicméně premiér Mirek Topolánek již připustil, že Česko bude o smlouvě rozhodovat možná až někdy v prvním čtvrtletí příštího roku.

Smlouva měla původně vstoupit v platnost v lednu 2009

Ratifikační proces Lisabonské smlouvy oficiálně končí uložením listin u italské vlády. V platnost smlouva vstoupí buď 1. ledna 2009, pokud budou do té doby uloženy všechny ratifikační listiny, nebo prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny posledním státem. Smlouvu musí ratifikovat všech 27 členských zemí, jinak nevstoupí v platnost.

Václav Klaus, Ladislav Jakl a Miloslav Vlček
Václav Klaus, Ladislav Jakl a Miloslav Vlček
Více fotek
  • Václav Klaus, Ladislav Jakl a Miloslav Vlček autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/542/54171.jpg
  • Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/526/52596.jpg
  • Irské ne Lisabonské smlouvě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/270/26948.jpg
  • Ratifikace Lisabonské smlouvy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/536/53574.jpg