Vláda požádá o rozpuštění Dělnické strany

Praha - Vláda požádá Nejvyšší správní soud o rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany. Vyhověla tak žádosti ministra Ivana Langera (ODS), který stranu označil za extremistickou. Za stěžejní důvod k rozpuštění Langer označil prohlášení strany ze 17. října 2008, ve kterém vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému v České republice.

„Vláda se takto rozhodla díky paragrafu, který zakazuje strany, jejichž jednání je protiústavní nebo jejichž cílem je odstranění demokratického základu státu,“ zdůvodnil rozhodnutí po jednání vlády Langer.

Se stranou jsou spojováni neonacisté a nacionalisté

Dělnická strana je spojována s dalšími ultrapravicovými uskupeními. Akcí Dělnické strany se pravidelně účastní přívrženci neonacistického hnutí Národní odpor či Autonomních nacionalistů. Společně se například sešli na nedávném shromáždění v Litvínově, které skončilo výtržnostmi a srážkami s policií.

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas už dříve podal na Langera trestní oznámení. Podle strany se návrhem na její rozpuštění dopustil trestného činu. Podle Vandase jde o „absolutně nesmyslné rozhodnutí“, které nemá žádné právní opodstatnění: „Dělnická strana nikdy neporušila žádným způsobem zákony České republiky.“ Langerův krok podle svých slov vnímá jako snahu zastrašit opoziční politickou stranu.

Nejvyšší soud je posledním krokem

Samo ministerstvo vnitra politickou stranu rozpustit nemůže, může ale dát podnět vládě, která pak zrušení strany případně navrhne nejvyššímu soudu. Proti rozhodnutí soudu nelze podat žádný opravný prostředek, přípustný je prý pouze návrh na obnovu řízení.

Dělnická strana ve zkratce 

  • Strana byla registrována 22. ledna 2003 a založili ji bývalí členové republikánských stran spojených s osobou Miroslava Sládka. Předsedou je Tomáš Vandas, bývalý tajemník Republikánů Miroslava Sládka. Podle některých médií má strana nyní přibližně 300 členů.
  • V komunálních volbách v roce 2006 získala DS tři mandáty.
  • Na její kandidátce pro letošní krajské volby na Vysočině figuroval Erik Sedláček, před nedávnem nepravomocně odsouzený k tříletému pobytu ve vězení za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka.
  • DS ve svém programu mimo jiné požaduje vystoupení z EU a z NATO. Dále navrhuje zrušení všech podpor pro přistěhovalce a zákaz homosexuálních sňatků. Chce také zavést určování národnosti obyvatel a jejího potvrzení do rodného listu a občanského průkazu.
  • Když letos v dubnu ukončila svou činnost extremistická organizace Národní korporativismus, doporučila svým členům vstup právě do DS. Kvůli svému logu strana loni vstoupila do sporu s ministerstvem vnitra. Nelíbilo se jí, že se logo objevilo v brožuře o extremismu, kterou dostali policisté. DS nejprve podala na ministerstvo trestní oznámení, policie ale případ odložila. DS poté ministerstvo zažalovala kvůli poškození dobré pověsti.

ČSSD chce připravit řešení situace v Janově

Experti sociální demokracie dostali za úkol připravit řešení situace, ve které se ocitli obyvatelé litvínovského sídliště Janov, ale i jiných míst v Česku. Novinářům to dnes v Teplicích řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj je třeba, aby se politici na řešení problému shodli napříč politickým spektrem.

Paroubek se domnívá, že řešení problému romské menšiny v Česku, které bylo dosud zaměřeno spíše na vzdělání, se ukázalo jako nedostatečné. Podle něj proto nelze očekávat, že bude úspěšné. Uvedl, že je třeba do řešení více zapojit i romské organizace, protože mnozí Romové začínají mluvit o občanské neposlušnosti. Dodal, že situace mu začíná připomínat rok 1968, kdy se v USA bouřila černošská menšina.