Brno - Prezident Václav Klaus kritizoval výnos Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě. Rozhořčilo ho, že Ústavní soud podle něj přesunul jednání o souladu Lisabonské smlouvy s českou ústavou z roviny právní do roviny politické. Soud se v Klausově vyjádření nijak nevypořádal s prezidentovými právními argumenty, jimiž poukazoval na rozpor smlouvy s Ústavou ČR a některé momenty soudního výkladu označil za nepochopitelné. Klaus důrazně vyzval vládu, aby zahájila seriózní diskusi s veřejností.
Klaus zkritizoval výnos soudu, překvapen ale není
Debata s českou veřejností by měla být prvním vládním krokem po dnešním soudním výnosu, a to ještě před projednáváním ve výborech v obou komorách parlamentu. Hlava státu toto označila za své veliké přání. Některá odůvodnění a výroky soudního výnosu Klaus označil za laické, subjektivní a koncepčně chybné.
Prezident míní, že dnešní verdikt včetně výkladu vznikl již dávno před včerejším a dnešním zasedáním a že s tím snad každý musel počítat. Jedinou zajímavostí prý byla nejistota, zda soudci verdikt vynesou jednomyslně, či zda se někteří z nich „vzmuží a k něčemu odváží“. Protože se tak nestalo, míní Klaus, že vše „je dominováno jedním, dvěma lidmi.“
Klaus očekává, že nějaká skupina poslanců či senátorů přijme jeho právní argumenty proti Lisabonské smlouvě, zároveň vypracuje nové argumenty a proti dokumentu u Ústavního soudu znovu vystoupí.
Jiří Paroubek neschvaluje Klausovy obstrukce
Předseda ČSSD Jiří Paroubek si nemyslí, že by se sociální demokraté podíleli na „obstrukcích pana prezidenta“. Klaus se podle něj dostává na „orbit naprosté nesoudnosti“ a chce se vysmívat 25 členským zemím unie, které už smlouvu schválily. ČSSD chce naopak co nejrychlejší přijetí dokumentu českým parlamentem, dodal Paroubek.
Rozhodnutí o lisabonské smlouvě je důležité nejen pro Česko, ale pro celou Evropskou unii. Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čekalo se právě na stanovisko ústavních soudců, aby mohl proces pokračovat. Lisabonská smlouva má unii přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Důležitost českého stanoviska zvyšuje ještě skutečnost, že ČR bude od ledna předsedat Evropské unii. Dosud ve všech zemích našla smlouva podporu, jen v Irsku ji občané odmítli v referendu. V Německu ji ještě bude zkoumat ústavní soud, začátkem letošního října však německý prezident Horst Köhler oznámil, že po verdiktu soudu smlouvu podepíše, neboť on sám nevidí žádný nesoulad smlouvy s německým ústavním pořádkem.