Senát podpořil zvýšení počtu českých vojáků v zahraničních misích

Praha - Senát schválil zvýšení počtu českých vojáků, kteří mají příští rok působit v zahraničních misích. Schválení misí podpořilo 49 ze 71 přítomných senátorů, pro přijetí bylo třeba nejméně 41 hlasů. Česká vláda chce v roce 2009 vyslat do zahraničí rekordní počet vojáků - přesně 1375. Rozšířit se má hlavně tým v Afghánistánu. Vyslání vojáků nyní závisí na souhlasu sněmovny, která o tom má jednat příští týden ve středu. V dolní komoře komplikuje vládě situaci odpor levice. Pokud ale parlament mise neschválí, může vláda  podle ústavy nechat vojáky v zahraničí  60 dní i bez souhlasu parlamentu, v tomto případě tedy od začátku ledna do konce února 2009.

Ministrině obrany Vlasta Parkanová odmítla tvrzení senátora ČSSD Vladimíra Drymla, že není zajištěno uhrazení téměř poloviny výdajů na zahraniční mise v celkové výši 2,4 miliardy korun. Odmítla také spojování výdajů na obranu s finanční a ekonomickou krizí. „Začít šetřit na výdajích na obranu v této době by bylo to nejhorší rozhodnutí. Byla by to kardinální chyba. Bezpečnost a svoboda, ta není na prodej,“ dodala.

V rámci operací alianční ISAF a protiteroristické Trvalá svoboda by mohlo v Afghánistánu pracovat až 745 českých vojáků. Pro letošní rok parlament schválil působení nejvýše 415 osob. Ve druhé polovině roku 2009 chce armáda o Afghánistánu vyslat tři vrtulníky Mi-171Š s personálem v počtu až 120 osob. V plánu je také působení dělostřeleckého vyhledávacího radiolokátoru Arthur, o který by se na letišti v provincii Kandahár mělo starat 45 vojáků.

Příští rok by se měl zmenšit český vojenský kontingent v iráckém Bagdádu. Místo dosavadních 20 lidí by tamní bezpečnostní síly mělo cvičit jen pět Čechů. Počet vojáků v Kosovu by měl zůstat na stejné úrovni jako letos, kdy se včetně záložní roty v Česku mohlo do země vydat až 550 vojáků.

Čeští vojáci i v pozorovacích misích 

Od května do srpna by měli Češi chránit vzdušný prostor tří pobaltských zemí. Personál by měl čítat 75 osob. Vojáci z ČR by i nadále příští rok měli působit v některých pozorovatelských misích. Například tři Češi by se nově měli zapojit do dozoru nad dodržováním mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem na Sinajském poloostrově.

V rámci Sil rychlé reakce NATO armáda vyčlení například jednotku pasivních sledovacích systémů, dekontaminační četu nebo chemickou laboratoř. Celkem se nasazení bude moci týkat 229 osob. V rámci bojového uskupení, které spolu příští rok vytvoří Česko a Slovensko, armáda k možnému nasazení připraví maximálně 1800 osob.