Praha - Pořekadlo ´Jiný kraj, jiný mrav´ platí i v případě štědrovečerní tabule. Jako tradiční vánoční pokrm se dnes hodnotí kapr a bramborový salát, skutečnost je však taková, že kapr dříve běžný nebyl, ryby se na stole vyskytovaly spíše v zámožnějších rodinách. Na venkově nebyla štědrovečerní tabule hostinou ale spíše symbolickým rituálem - na stole se objevovalo vše, co hospodář pěstoval, aby měl příští rok dobrou úrodu.
Kapr se běžným lidem dostal na štědrovečerní tabuli až na konci 19. století
Dříve bývala štědrovečerní večeře velice prostá. Ne snad, že by na bohatou tabuli lidé neměli, ale protože hostina probíhala již o posvíceních a hodech. „Na venkově se na stolech objevovaly prosté pokrmy - polévky, nákypy, kaše a sušené nebo vařené ovoce. Maso se nejedlo, držel se půst,“ vysvětluje etnoložka národopisného oddělení v Národním muzeu Jiřina Langhammerová.
Polévky se vařily z luštěnin, hlavně z hrachu, který symbolizuje prosperitu, kaše pak z pohanky a jáhel, občas se dochucovaly kouskem špeku nebo houbami. Na závěr se podávalo pečivo. „Bylo to takové ´Co dům dal´,“ dodává Langhammerová.
Na tabule bohatších vrstev a aristokracie se od 16. století dostal kapr, mezi chudší obyvatelstvo až na konci 19. století. Měšťanská vrstva měla v oblibě pochoutky jako plněné hlemýždě, raky, rybí polévku nebo kapra načerno a na závěr hostiny štrůdl.