V Praze probíhá konference věnovaná Janu Palachovi

Praha - Filozofická fakulta Univerzity Karlovy pořádá ve spolupráci s Národním muzeem dvoudenní konferenci přibližující život, činnost a smrt Jana Palacha. Zítra totiž uplyne přesně čtyřicet let od chvíle, kdy se student filozofie upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Seminář, jehož součástí jsou přednášky, diskuse a filmové projekce, dnes probíhá v budově Filozofické fakulty a zítra se přesune do Národního muzea.

Při dopoledních přednáškách, diskusních panelech a filmových projekcích vystoupil například historik Petr Blažek, který je spoluautorem před dvěma dny vydané publikace „Jan Palach 69“. Publikaci představil ve zkratce pro ČT spoluautor Patrik Eichler. V knize najde čtenář mnoho nových informací o Janu Palachovi. Sborník se věnuje mj. Palachově dopisu krátce před smrtí, v němž vyzývá předáka studentského hnutí k obsazení rozhlasu studenty. „Jde o další doklad, že Jan Palach pracoval promyšleně a jeho čin byl motivovaný politicky,“ říká historik Eichler. Kniha se věnuje také dalším Palachovým následovníkům, kteří se na protest zapálili. V Československu jich bylo celkem 27.

Součástí odpoledního programu je od 18 hodin zahájení výstavy v křížové chodbě Karolina „Jan Palach 69“, která potrvá až do 16. února. „Na výstavě budou poprvé zveřejněny pohromadě všechny dopisy Jana Palacha, které podepsal jako Pochodeň číslo 1. Budou tam i dokumenty, které shromáždila jak tehdejší bezpečnost, tak i od roku 70 tajná bezpečnost,“ ilustruje zajímavosti výstavy mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl.

Video Studio ČT24 - Příběhy Ryszarda Siwiece a Sándora Bauera
video

Studio ČT24 - Příběhy Ryszarda Siwiece a Sándora Bauera

„Živé pochodně“ hořely i v dalších zemích východního bloku

21. srpen 1968 neznamenal tragédii pouze pro občany Československa. Tanky v Praze byly často důvodem k nejkrajnějším formám protestů také dalších osobností východního bloku. Polák Riszard Siwiec se rozhodl v září 1968 upozornit na nelidskost totalitního režimu na stadionu před zraky desítek tisíců lidí. I přesto se režimu podařilo celou věc ututlat. Dnes je polský filozof ve své rodné zemi považován za hrdinu. Maďarského sedmnáctiletého studenta Sándora Bauera nezná nikdo. Se slovy: „Upaluji se kvůli sovětské okupaci,“ se Bauer zapálil několik dní po Palachově činu před Metropolitním muzeem. Dnes zůstává zapomenutý.

Zítra seminář pokračuje druhou částí 

Konference k výročí sebeupálení Jana Palacha bude pokračovat přednáškami a diskusemi historiků, filozofů, teologů i pamětníků. Akce je určena především veřejnosti a je bezplatná. Vyvrcholit by měla zítřejším pietním aktem ve 14.30 před budovou Národního muzea, tedy přesně v dobu a ve stejných místech, kde se Jan Palach před 40 lety upálil. V 18 hodin začne v kostele sv. Salvátora vzpomínková bohoslužba, kterou k Palachově památce odslouží pražský biskup Tomáš Halík. Program celého semináře si můžete prohlédnout zde.