Reforma výuky je dobrá, učitelé ale mají pořád málo peněz

Praha - Proměna tuzemského školství nastartovaná minulý rok začíná být vidět a nést hmatatelné výsledky. Pedagogové si v prvním velkém průzkumu pochvalují hlavně nový obsah toho, co učí, i jakými metodami. Na vlastní kůži začali reformu poprvé zkoušet loňští prvňáci a šesťáci. Osnovy přestaly platit, školy si vytvořily vlastní vzdělávací programy. Reforma má zajistit, aby místo pouhých vědomostí, získaly děti ve škole klíčové kompetence, tedy souhrn znalostí, dovedností a postojů, které uplatní v životě. Průzkum teď potvrdil, že školy reformu považují za dobrou.

Přestože před dvěma lety učitelé moc nevěděli, proč se má škola změnit, nová data ukazují, že už reformu berou. Jako pozitivní ji hodnotí přes 60 % učitelů. „Pozitivní bylo, že jsme se více zamýšleli nad mezipředmětovými vztahy a průřezovými tématy,“ soudí učitelka ZŠ Aloisina výšina Lenka Kyselová.

Ředitelé základních škol si výuku podle školních vzdělávacích programů pochvalují ještě víc. Za přínos ji považuje skoro 90 % z nich. „Tento školní vzdělávací program otevřel možnosti pro učitele, kteří si chtěli dělat výuku a učit trošičku po svém,“ dodává Jaroslav Vykoukal, ředitel stejné školy.

Průzkum ale ukázal i to, že jeden z cílů reformy - zlepšit spolupráci škol s rodiči - se plnit nedaří. „Letos chceme spustit kampaň s pracovním jménem Dobrá škola. Chceme, aby se rodiče zajímali, do jak dobré školy jejich děti chodí,“ vysvětluje ministr školství Ondřej Liška.

Za výrazně negativní stránku školské reformy považují učitelé nedostatek peněz. Nedostali zaplaceno za náročnou tvorbu nových školních vzdělávacích programů, školám chybějí i peníze na dělení žáků do menších skupin nebo na širší nabídku volitelných předmětů.