Vláda bude jednat o změně volebního systému

Praha -  Kabinet se dnes bude zabývat třemi návrhy na změnu fungování voleb do Poslanecké sněmovny. Všechny varianty řešení se snaží odstranit nedostatky současného systému. Mají jednak posílit pozici vítězné strany tak, aby z voleb vycházela stabilní vláda, na druhou stranu posunout systém k přísněji poměrnému způsobu rozdělení mandátů, který by neznevýhodňoval malé strany.

Jednotlivé návrhy řešení připravila skupina složená ze zástupců ministerstev spravedlnosti a vnitra a Českého statistického úřadu. Ministři teď mají na stole tři varianty inspirované modely z jiných evropských zemí. Každá z nich počítá s bonusem pro vítěze.

Projednávané varianty přepočtu hlasů na 200 poslaneckých mandátů:

Holandská varianta:
Mandáty se po volbách rozdělují vždy ve dvou fázích - skrutiniích. Holandská varianta přepočtu začíná „odměnou pro vítěze“, kterému se přidá degresivní (klesající) bonus. Při zisku vítězné strany do 30 % hlasů činí bonus 10 procentních bodů. Pak úměrně klesá a při volebním zisku 50 % vítěz nemá bonus žádný.

Skotská varianta:
Skotský systém začíná hlavním skrutiniem, v němž rozděluje 175 mandátů, ale zachovává kraje. Každá strana by v této variantě měla na poslance potřebovat zhruba stejný počet hlasů. V druhém skrutiniu, kde se přiděluje bonus, se centrálně rozděluje zbývajících 25 mandátů. Pro vítěznou stranu je použit výhodnější přepočet než pro zbytek. Tím získává vítěz voleb křesla navíc, především na úkor druhé nejsilnější strany.

Řecká varianta:
Řecká varianta sdružuje v prvním skrutiniu kraje, tedy mandáty se rozdělují v několika spojených krajích. Tento princip sleduje větší proporcionalitu. Při přerozdělování ve sdružených krajích není přiděleno všech 200 mandátů. Zbytek, tzv. plovoucí bonus, jehož velikost záleží na konkrétním výsledku voleb, dostane pak celostátní vítěz.

Který z návrhů projde, si ale zatím nikdo netroufá odhadovat, shodnout se na novém systému totiž nedokážou ani koaliční strany. „ODS v tuto chvíli preferuje spíše řeckou variantu s tím, že právě druhé skrutinium, to znamená cca deset mandátů, by získal ten, kdo vyhraje volby,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). KDU-ČSL však počítá maximálně s bonusem tří mandátů a Strana zelených má také svou variantu.

„Zelení jednoznačně podporují takzvanou holandskou variantu s degresivním bonusem. To znamená, čím více procent získá hlavní vítěz voleb, tím méně se pro něj bude přerozdělovat z těch maximálně desíti mandátů,“ vysvětlil České televizi místopředseda zelených Ondřej Liška.

Diskutovat by se mělo také třeba o novele k poskytování sponzorských darů od podinků s většinovou majetkovou účastí státu. Ministři mají být seznámeni s kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu, který prověřoval hospodaření ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2007. Materiál si vyžádal premiér Mirek Topolánek. Podle kontrolorů ministerstvo tehdy nesprávně zaúčtovalo celkem téměř 10 a půl miliardy korun.

Opozice již předem hrozí ústavní stížností

Zcela odmítavý postoj zaujaly proti bonusu pro vítěze obě opoziční strany. ČSSD hrozí dokonce ústavní stížností. „To nebudeme podporovat. Zcela nepochybně, a to říkám dopředu, dáme ústavní stížnost,“ varuje koalici předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek.

A přizvukuje mu i předák komunistů Vojtěch Filip: „To je nepřijatelné. Ta menší politická strana nemá v podstatě právo na růst.“

Důvody pro změnu volebního systému:

  • Již 13 let neměla vládní koalice ve sněmocně více než 102 hlasů.
  • Volby v roce 2006 skončily patem. Kvůli odchodům poslanců z vládních klubů se nakonec může kabinet v dolní komoře opírat jen o 96 hlasů.
  • Menší politická strana potřebuje mnohem více hlasů pro získání jednoho mandátu. Například zelení měli v posledních volbách jen o procento menší volební zisk než KDU-ČSL, přesto dostali o polovinu křesel méně.
Jiří Paroubek
Jiří Paroubek