Brno - Zvláštní sedmičlenný senát Nejvyššího správního soudu dnes odročil rozhodnutí o návrhu vlády na rozpuštění krajně pravicové neparlamentní Dělnické strany (DS) na 4. března. Vláda chce stranu rozpustit, neboť ji podezřívá, že zastřešuje extremistická uskupení včetně neonacistického Národního odporu a otevřeně vystupuje proti demokratickému zřízení. Před budovou soudu se na protest shromáždilo asi 40 členů a příznivců strany a vyjádřilo jí podporu. Skupina příznivců strany byla také v zaplněné jednací síni.
Rozhodnutí o rozpuštění Dělnické strany padne až 4. března
Předseda sedmičlenného senátu Vojtěch Šimíček zdůvodnil odročení rozhodnutí tím, že si musí soudci svůj rozsudek řádně připravit. Případ Dělnické strany je precedentní, senát už o návrzích na rozpuštění politické strany rozhodoval několikrát, vždy se ale jednalo jen o administrativní důvody. O zrušení politické strany kvůli ideologii se rozhoduje poprvé v novodobé historii.
Ministr vnitra Ivan Langer na základě informací bezpečnostních složek stranu podezřívá, že ohrožuje demokracii a její aktivity jsou antisemitské a vytvářející rasovou národnostní nenávist. Dělnická strana jakékoli spojení s neonacismem odmítá. Tvrdí, že se jen snaží o pojmenování a řešení problémů ve společnosti. „Dělnická strana neuzavřela s nikým koalici, Národní odpor neznáme, nevíme, kdo je jeho představitelem, ani kdo za něj vystupuje. Nevím o tom, že bychom vědomě spolupracovali s takovou organizací,“ reagoval předseda strany Tomáš Vandas, který dnes DS u soudu obhajoval.
Pokud soud stranu zruší, založí Vandas do 14 dnů novou
Tomáš Vandas:
„Lidé jsou bílí, černí nebo žlutí, ale všichni musí dodržovat zákony této země, o to nám jde především. Nechceme nikoho zvýhodňovat na základě barvy pleti.“
Vláda viní DS i z opakovaného porušení shromažďovacího zákona. Vandas u soudu ale popřel, že strana byla spoluorganizátorem shromáždění, které se uskutečnilo 18. října 2008 v Litvínově: „Důkazní materiál, který předložila Vláda České republiky, je neprůkazný. To, že údajný člen Dělnické strany vystoupí na akci, kterou nepořádala Dělnická strana, není přece důkazem proto, aby se zakázala.“ Není to podle něj ani důkaz, aby DS byla považována za organizátora akce.
Z případného zákazu činnosti ale stranické špičky rozhodně nemají těžkou hlavu a v aktivitách chtějí pokračovat. Pokud soud stranu zruší, založí Vandas podle svých slov do 14 dnů novou s podobným programem: „Značku nám vzít můžete, ale naše myšlenky ne.“ Ministr vnitra Ivan Langer konstatoval, že takové riziko hrozí: „Ano, hrozí riziko, že ti lidé se přelijí, že si přemalují fasádu, že si dají nové znaky, nové nálepky.“
Právní zástupce ministerstva Václav Henych odkázal u soudu na prohlášení, v němž strana „vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému“. Podle Henycha jde o jednoznačnou výzvu ke změně poměrů nikoliv politicky, ale revolučně. „Chtěli bychom vyšetřit, zda za vlády ČSSD nebo ODS nedocházelo v polistopadové době k porušování zákonů. Současný systém opomíjí slušné lidi,“ řekl u soudu Vandas. Odmítl ale, že by k tomu chtěli použít jakékoliv nedemokratické prostředky: „Pokud nepřesvědčíme voliče a občany o tom, že náš program je správný, a pokud nezískáme hlasy ve volbách, poté nebudeme náš program realizovat.“
Před soudem stranu přišly podpořit asi dvě desítky jejích členů a další přívrženci - oblečením a celkovým vzhledem se hlásí ke hnutí skinheads, řada jich má šály, vlajky a odznaky s motivy DS. Shromáždění ale nebylo ohlášené, a účastníkům tak hrozí až pětitisícová pokuta. Policie se obávala násilných incidentů, prostranství před soudem proto střežila zásahová jednotka.
Soud o rozpuštění Dělnické strany