Lidé tíhnou ke komunismu zvláště v době krize, shodli se historici

Praha - Komunismus je stále významný fenomén, zvláště v časech krize k němu mohou lidé inklinovat. Mnozí totiž na totalitu vzpomínají jako na dobu sociálních jistot. Na závěr třídenní konference o historii komunismu nazvané 90 let českého a slovenského komunismu to řekl zástupce ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Jiří Kocian. Dodal také, že nové poznatky o komunismu je třeba dostat i do učebnic. Musí se podle něj stále zdůrazňovat, že komunismus je hrozba.

„Komunistická strana se samozřejmě dostává více do zřetele obyvatel v momentě, kdy ten stát se vyrovnává s jakýmsi krizovým jevem,“ upozornil Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů, který třídenní pražskou konferenci pořádal spolu s Ústavem pro soudobé dějiny a Českým rozhlasem. Jako příklad uvedl 30. léta a velkou hospodářskou krizi.

Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů:

„Rázem zjistíte, že odezva na komunistické teze je vyšší než v momentě, kdy stát funguje a v podstatě jede na jakési sociální harmonii, sociálním smíru.“ 

Konference byla jedním z prvních velkých odborných setkání od pádu železné opony. „Chybělo tady to historické bádání, byla jiná situace z hlediska přístupnosti k archivům,“ uvedl Kocian. Podle historiků byla 90. léta ve znamení postupné reflexe komunistické strany, s otevřením archivů získali badatelé přístup nejen k dříve utajovaným dokumentům, ale mohli začít čerpat i z literatury zahraničních historiků a českých dějepisců píšících v disentu.

Výstraha na hranicích Československa
Zdroj: ČT24

Přežil se komunismus?

Historik Jiří Pernes je přesvědčen, že se komunismus nepřežil a je trvalou hrozbou. Dokud budou na světě velké sociální rozdíly, tak vždycky ti chudí, ať už jsou chudí z jakýchkoli důvodů, tak vinu za to budou dávat těm bohatým a budou usilovat o to, aby změnili poměry ve svůj prospěch.   

Komunistická ideologie je podle něj nakažlivá a do té míry jednoduchá, že je snadno srozumitelná i těm nejjednodušším lidem, kterým se nedostalo v důsledku jejich sociálního postavení vzdělání. „Dokáže je zapálit, strnout, proto si myslím, že nebezpečí recidivy tu bude vždycky,“ dodal. „Před pár měsíci bych ještě řekl, že se komunismus přežil, ale nyní, když člověk vidí, co se děje v Římě, Athénách, v Nice, Oaklandu a v New Yorku, tak to sice nejsou komunisté a komunistické strany, ale určitý návrat určitých hesel to je,“ uvedl s odkazem na současné protesty proti sociální nerovnosti ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. „Není to tak jednoduché, uvidíme, co na to experti,“ uzavřel.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Mladá generace vědců má větší nadhled

Pohled historiků na komunismus také začala ovlivňovat nejmladší generace vědců, kteří už totalitu pamatují jen jako děti. Na danou dobu se prý dokážou kolikrát podívat celistvěji, vnímají i sociální a psychologické hledisko.
   
Nové vědecké poznatky je podle Kociana potřeba dostat do učebnic a především stále upozorňovat na komunismus jako dobu represí a perzekucí. „Pro mnohé lidi znamená v podstatě ještě vzpomínku na určité sociální zázemí a určitou sociální jistotu,“ konstatoval. 

Zločiny komunismu
Zdroj: ČT24

Autoři referátů, vesměs historikové, se na třídenní konferenci zabývali vznikem a počátky Komunistické strany Československa, jejím vývojem do roku 1945 a bolševizací po pátém sjezdu v roce 1929, cestou k moci, čtyřicetiletou vládou i rozbroji mezi československými komunisty. Diskutovali také o fenoménu komunismu ve 20. století a komunismu po roce 1989.

Vydáno pod