Sněhu je dost - přijdou povodně?

Praha - Česko se v posledních dnech potýká s přívaly sněhu, stále častěji proto zaznívají obavy z následného tání a případných povodní. Sníh hlásí skoro všechny meteorologické stanice v Česku, v nižších polohách se sněhová pokrývka pohybuje mezi 5 a 10 centimetry. Nejvíce sněhu hlásí Lysá hora v Beskydech, kde jsou skoro dva metry, vrcholky Krkonoš pak mají asi 120 centimetrů. V příštích dnech by se sice mělo oteplovat, ale jen velmi pozvolně. Proto by podle meteorologů nemělo dojít k prudkému tání sněhu.

Důležitější pro případné povodně je ale množství vody, kterou sněhová pokrývka zadržuje. Tento ukazatel každý týden vyhodnocuje Český hydrometeorologický ústav. Za poslední týden sice množství vody, které je na území ČR zadržováno ve sněhu, vzrostlo na dvojnásobek, celkový objem ale není v porovnání s minulými lety mimořádný. Poslední dva roky byly na sněhové srážky velmi chudé, v letech 2005 a 2006 bylo zase množství vody ve sněhu o zhruba 30 až 50 procent vyšší. „Většina sněhu napadla v Česku v posledních dnech, proto je v něm vody celkem málo. Nedá se to srovnávat například se sněhem na konci března, který bývá těžký a mokrý,“ dodává hydrolog Jan Daňhelka.  

Jarní povodně se opakují každoročně

Jarní povodně se u nás opakují každý rok, o jejich síle ale nerozhoduje ani tak množství sněhu, ale spíše množství srážek, které naprší v době tání. To lze dobře ukázat na jarních táních v letech 2005 a 2006, kdy bylo zhruba stejně sněhu. V roce 2006 ale hodně pršelo zejména na Českomoravské vrchovině, a proto byly záplavy např. v povodí Dyje i stoleté. Obecně platí: pokud jsou teploty v době tání okolo 10 až 15 stupňů a k tomu hodně prší, pak jsou povodně ničivé. Dalším hlediskem  je množství sněhu, zejména v nižších a středních polohách.

Povodně můžou hodně zkomplikovat i ledové kry, které ucpou koryto a voda se pak rozlije do krajiny. Český hydrometeorologický ústav proto na svých stránkách zpřístupnil databázi, která sleduje kritická místa na jednotlivých tocích, většinou jde o jezy a mosty. Ledové kry ale v současné době Česko příliš neohrožují, největší mrazy byly v lednu a teď už většinou led zůstává jen u břehu.

V poslední době bývají mnohem ničivější letní povodně způsobené dlouhotrvajícími lijáky, výjimkou byl právě rok 2006. Z dlouhodobého hlediska ale mívaly zimní povodně daleko horší následky. Pro hydrology jsou také daleko obtížněji předvídatelné, a to právě kvůli dynamice tání sněhu.