Reportéři ČT znovu zaostřili na nezaměstnané cizince z východu

Praha - Reportéři ČT přinesli před 14 dny reportáž o mongolské rodině Bayarových ze Zdic u Berouna, která se v důsledku hospodářské krize a neseriozního jednání zprostředkovatelských agentur ocitla bez ubytování a finančních prostředků. Po zveřejnění reportáže se začaly stovky diváků na rodinu obracet s nabídkami finanční i jiné pomoci. Podnikatel ve stavebnictví Jaroslav Morava se mongolské rodiny ujal a poskytl ji ubytování ve svém domě v Zárybničné Lhotě u Tábora. Tisíce dalších nezaměstnaných z Dálného východu však v ČR zůstávají bez prostředků a rezolutně odmítají nabídku ministerstva vnitra na letenku domů a kapesné 500 eur.

Jaroslav Morava po shlédnutí Reportérů ČT vyzvednul Bayarovy na ubytovně a dovezl je do svého domu v Zárybničné. Podnikatel má také v úmyslu pomoci Samdamovi sehnat práci, například uvažuje o možnosti zaměstnat Bayara ve své firmě. „Zkusíme něco vyřídit, jestli budou všechny ty papíry v pořádku, tak si myslím, že se snad nějaká práce najde,“ řekl Reportérům ČT Jaroslav Morava s tím, že se obává úředních komplikací.

Překážkou kontaktu nezaměstnaných cizinců s úřady je většinou nedostatečná znalost češtiny. Další bariérou může být postup úřadu práce, který s cizinci obvykle nekomunikuje. Veškerý kontakt totiž zprostředkovávají pracovní agentury, které mnohdy cizince zneužívají. Navíc po řadě skandálů se zaměstnáváním tyto agentury razantně omezily svůj provoz v ČR.

V ČR zůstávají desítky tisíc cizinců v nuzné situaci

Šéfka Českomongolské společnosti Ariunjargal Dashnyamová, která u nás před 15 lety vystudovala pražskou ČVUT, říká, že většina krajanů, kteří se na ni obracejí, zcela odmítají možnost vrátit se domů. „Co já vím, tak tady v Plzni je jich přes 400, z toho asi 50 jich odjelo,“ komentuje situaci v Plzni, kde společnost sídlí. Na případu své krajanky ilustruje situaci většiny mongolských přistěhovalců: „Nemá kde bydlet, nemá práci, nemá peníze,“ uvádí Dashnyamová s tím, že ti, kteří odjet chtěli, už v ČR nejsou. Ostatní se ale podle ní nenechají přesvědčit a rozhodně odmítají návrat domů.

V současné době je u nás 10 tisíc Mongolů bez práce a prostředků a 20 tisíc Vietnamců. V polovině roku jich má být podle odhadů ministerstva vnitra celkem 50 tisíc. Doma jsou zadluženi, vrátit se nechtějí za žádnou cenu. Nabídku ministerstvem hrazeného odletu s kapesným 500 eur využilo od začátku programu celkem pouze 400 občanů z Dálného východu. Nedávno se proto obejvily spekulace o nízké efektivitě tohoto opatření a otázka alternativních postupů. Podle jednoho z nich by bylo menší finanční zátěží pro ČR využít cizince k veřejným pracím.

Ministerstvo vnitra veřejně prospěšné práce odmítá

Šéf Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter tuto možnost vítá. „U nás máme stovky černých zapáchajících skládek, které ohrožují životní prostředí. Máme velké černé skládky, pak zdevastovanou krajinu Mostecko-Ostravsko po důlních činnostech. Všichni vědí, že podél železničních kolejí jsou neopravené, zarostlé tratě…,“ vyjmenoval Winter pro Reportéry ČT možnosti uplatnění vietnamských pracovníků.

Ministerstvo vnitra ale nepovažuje podobné alternativní návrhy za příliš šťastné. Překážkou je stávající legislativa i nemožnost vyhradit veřejně prospěšné práce určité skupině lidí. Navíc zůstává otázkou finanční ohodnocení a krytí nákladů na život.

Asijští dělníci na ubytovně
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24