Kalbáč - muž, který nevolil a pak zvolil Klause - teď dělá na Hradě poradce

Praha - Prezident Václav Klaus má ve svém týmu poradců i bývalého lidoveckého senátora Josefa Kalbáče, který mu pomohl k prezidentské funkci. Kalbáč už v Senátu není, loni na podzim neobhájil svůj mandát i přes prezidentovu podporu. Kalbáč nebyl v Senátu moc výrazný, po prezidentské volbě se ale jeho jméno často skloňovalo. Ve třetím kole první volby, kdy potřeboval Klaus každý hlas, Josef Kalbáč na Hradě chyběl. Po údajných výhrůžkách z druhé strany totiž odjel do strakonické nemocnice. Při druhé volbě už Klause podpořil, po roce se mu pak otevřely brány Pražského hradu.

Tajemník prezidenta Ladislav Jakl potvrdil, že je Josef Kalbáč zhruba od poloviny února ve stavu poradců jako externí na částečný úvazek. Každé dva týdny jezdí Kalbáč na Hrad, rady posílá také e-mailem. Dostává za to řádově tisícikoruny měsíčně. Tvrdí, že radí v tom, co celý život dělal. „Venkov, zemědělství, restituce, životní prostředí, veřejná správa, takže především tuhle oblast.“

Mezi politiky se proto okamžitě vyrojily spekulace, že Kalbáč dostal na Hradě trafiku, navíc se údajně tvrdilo i to, že ODS naschvál nasadila při senátních volbách v Kalbáčově obvodu slabšího kandidáta, aby měl lepší šance na zvolení. Nakonec stejně vyhrál sociální demokrat. Tyto spekulace ale odmítl jak sám lidovecký exsenátor, tak i poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Vyjadřovat se k nim nechtěl ani primátor Pavel Bém (ODS), který bývá řazen ke Klausovým příznivcům.

Politolog Jan Kubáček se diví, proč Klausovi radí právě Kalbáč. Až do dneška o něm podle Kubáčka nebylo moc slyšet. „Mě to opravdu vede spíše k dojmu, že to je takové odslužné, určitá forma poděkování nebo ocenění volitelů z minulé prezidentské volby.“ To ale popírá prezidentův tajemník, prezident prý projevil svůj vděk za zvolení právě podporou Kalbáče ve druhém kole senátních voleb.

Prezidentskou volbu provázely kolapsy volitelů i kulky

První volbu prezidenta, ve které proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar, provázel spor o to, zda hlasovat tajně nebo veřejně. Veřejnou volbu prosazovala ČSSD a klonila se k ní také KDU-ČSL. Poté, co se do médií dostaly informace o schůzce lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD) s kancléřem prezidenta Václava Klause Jiřím Weiglem, se k veřejné volbě připojili i zelení.

Po emocionálně vypjaté debatě nakonec získali navrch příznivci veřejného hlasování. V něm pak Klausovi těsně uniklo znovuzvolení, i když pro něj kromě ODS hlasovala i většina lidovců a několik dalších zákonodárců. V průběhu volby muselo několik volitelů vyhledat lékařskou pomoc, mezi první a druhou volbou pak někteří zákonodárci z Klausova tábora dostali poštou nábojnice a střelný prach.

Druhá volba o týden později se již konala v klidnější atmosféře a strany se dohodly poměrně rychle na veřejné volbě. Ještě před prvním kolem se nominace vzdala europoslankyně Jana Bobošíková, kterou do druhé volby vyslala KSČM. První dvě kola opět nerozhodla, ale ve třetím hlasovalo pro Václava Klause 141 zákonodárců, tedy o jednoho víc, než bylo potřeba.