Vláda protikrizový plán pro zdravotnictví odložila

Praha - Protikrizový balíček opatření, která mají pomoci zvládnout propady ve výběru zdravotního pojištění, dnes vláda neprojednala. Návrh ministerstva zdravotnictví počítá s tím, že by pojišťovny měly získat 5 miliard korun a příští rok dalších 8,4 miliardy korun. Stát má potřebné prostředky ušetřit například zvýšením plateb za pojištěnce nebo snížením výdajů na provoz pojišťoven. Podle premiéra Mirka Topolánka je potřeba počkat na ministry, jichž se problematika týká - například Petra Nečase, který dnes vede zasedání ministrů EU v Bruselu.

Ministerstvo zdravotnictví chce protikrizovým plánem zvládnout letošní propad ve výběru zdravotního pojištění. Podle odhadů zdravotních pojišťoven by výpadek jejich příjmu mohl činit 8 miliard korun. Plán počítá třeba se zvýšením státních plateb za děti, studenty, důchodce a nezaměstnané nebo se zrušením stropu placení pojištění, za které stát od poloviny letošního roku zvýší o 2,6 miliardy korun.

Zároveň s tím vezme pojišťovnám víc než miliardu, kterou měly utratit na provoz, a vloží ji do zdravotní péče. Ministerstvo také plánuje zrušit stropy, nad které se už neplatí zdravotní pojištění. Do zdravotnictví tak dají asi miliardu navíc nejbohatší zaměstnanci. Lepší kontroly placení pojistného by měly ušetřit další půl miliardy korun.

0Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr:

„Chceme, aby pacienti dostávali stejně kvalitní péči jako dosud. Například centra superspecializované péče budou dál poskytovat veškerou nejdražší léčbu bez finančních omezení.“

Pokud by ministerstvo zdravotnictví neudělalo nic, hrozily by v českém zdravotnictví kvůli krizi podobné problémy jako na konci roku 2005. Kvůli obrovským dluhům VZP, které narůstaly několik let, musel tehdejší ministr zdravotnictví David Rath částečně omezit dostupnost zdravotní péče. Prodloužily se tak čekací doby na operace a pacienti měli problém dostat se k dražším lékům.

Návrhy poslanců vláda nevyslyšela

Odmítnutí se dočkal návrh tří poslanců KSČM, aby nelegislativní normy po posouzení ve výborech projednávalo plénum sněmovny bez rozpravy nebo komunistický návrh na zrušení zdravotnických poplatků.

Negativně se kabinet vyslovil také ke zvýšení hranice, od které by jednotlivci nebo domácnosti nemuseli platit televizní a rozhlasové poplatky. Takové zvýšení by totiž v rozpočtu rozhlasu vytvořilo schodek 245 milionů korun a v případě televize dokonce 800 milionů, které by nebylo možné pokrýt šetřením ani racionalizací.

Marek Šnajdr
Marek Šnajdr