Na novodobý dějepis nezbývá ve výuce čas

Praha - Hlavní pozitivum projektu Příběhy bezpráví je především nabídka životních osudů a následná beseda s pamětníkem, jenž tomuto osudu čelil. „Musíme se připravit na svět bez pamětníků - v případě nejstarších dějin jsou to už staří pánové a staré dámy,“ vysvětluje přínos projektu, který nabízí vzpomínky těch, kteří tu dobu zažili, učitel dějepisu z Gymnázia Jižní Město Martin Formánek. Již posedmé je tak měsíc listopad věnován na školách projektu, který prostřednictvím filmů a následné diskuse s pamětníky připomíná dobu komunismu.

Přestože současnost ovlivňují moderní dějiny nejvíce, nepředstavuje podle učitele dějepisu Martina Formánka dvacáté století těžiště výuky dějepisu na základních ani středních školách. Problém je především v dvouhodinové dotaci předmětu.

Novodobé dějiny jsou navíc vyučovány v posledním ročníku střední školy, kdy studenti začínají řešit maturitní zkoušky a události druhé poloviny dvacátého století tak jsou často upozaděny. Jedinou cestu vidí v redukci staršího „zaprášeného“ učiva a věnování právě tohoto času novodobé historii.

Do projektu, který před sedmi lety vznikl jako nadšenecký pokus, se letos zapojilo kolem osmi set českých škol a rozšířil se také do zahraničí - například do Švédska. Měsíc filmů na školách je podle Karla Strachoty pouze tím nejviditelnějším projektem. Aktivity Příběhů bezpráví jsou celoroční a je jich celá řada. Kromě působení ve výuce se Příběhy bezpráví snaží mířít i do volnočasových aktivit žáků středních a základních škol.

Příběhy bezpráví
Zdroj: ČT24

Připravme se na svět bez pamětníků

Hlavní pozitivum projektu Příběhy bezpráví je především nabídka životních osudů a následná beseda s pamětníkem, jenž tomuto osudu čelil, říká dějepisář Martin Formánek. Studenty podle něho z dějepisu zajímá především dvacáté století. „Musíme se připravit na svět bez pamětníků - v případě nejstarších dějin jsou to už staří pánové a staré dámy,“ dodává.

Martin Formánek, učitel dějepisu z Gymnázia Jižní Město
Zdroj: ČT24

Besedy se průměrně účastní asi šedesát až sedmdesát žáků, přičemž tento počet je také ovlivněn kapacitou prostor dané školy. Nikdy prý nebyl znát jakýkoli nezájem studentů, ba dokonce debaty s pamětníky probíhají i nad rámec stanoveného času. „Často vznikají i přátelství mezi pamětníky a konkrétní školou nebo třídou, a pak se následně navštěvují i během roku,“ říká šéf projektu Karel Strachota.

Strachota: Funkcionář KSČM přijde do školy lhát

Podle Strachoty bylo projektu zpočátku vytýkáno, zejména Komunistickou stranou Čech a Moravy, že rozeštvává generace. Děti prý přijdou ze školy domů a chtějí po svých rodičích objasnění jejich minulosti v období tehdejšího režimu. „Pokud chce rodič před svým dítětem obstát, tak by mu měl na tuhle otázku umět odpovědět,“ tvrdí Strachota.

Výběr hosta, s nímž budou studenti debatovat, je plně v kompetenci školy. Strachota by ale nedoporučoval zvát bývalého či současného funkcionáře KSČM, jelikož ten přijde do školy pouze lhát. Je pak prý potřeba, aby byl debaty přítomen i pedagog, jenž by měl možnost debatu názorově vyvažovat.

Před půlnocí (zdroj: ČT24)
Vydáno pod