Sněmovna schválila vázaný mandát - cesta k Lisabonu je volná

Praha - Sněmovna schválila zavedení vázaného mandátu vlády. Ten má v návaznosti na Lisabonskou smlouvu zabránit kabinetu v převodu pravomocí na unijní úroveň bez souhlasu obou komor Parlamentu. Schválení příslušných novel si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci smlouvy v horní komoře. Bez hlasů z ODS se nepodaří parlamentní schvalování smlouvy dokončit.

Novely jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu nyní dostane k projednání právě horní komora. Není však jisté, zda by souběžně s nimi schvalovala i Lisabonskou smlouvu, byť o to stojí senátoři ČSSD. Podle nich by se Senát měl zabývat novelami i smlouvou už na své schůzi koncem příštího týdne. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky by ale horní komora mohla smlouvu projednávat až po podpisu novel prezidentem, tedy nejspíš až v květnu. Poslanci smlouvu podpořili už minulý měsíc.

Poslanci schválili novely ve zrychleném režimu. Pro se vyslovilo 126 ze 136 přítomných poslanců i díky tomu, že normy předložili zástupci všech pěti sněmovních frakcí, přičemž senátní úpravy už schválila ústavní komise horní komory. „Já si od toho slibuji pozitivní signál, který jsme dnes vyslali do Senátu,“ podotkl šéf poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.

Také předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) doufá, že podobně hladce budou novely schváleny i v Senátu, což pomůže některým senátorům k souhlasu s Lisabonskou smlouvou. „Myslím si, že tím se skutečně zvyšuje tolerance některých našich členů  k Lisabonské smlouvě,“ dovádá místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS).

Primátor a šéf pražské ODS Pavel Bém dnes nicméně uvedl, že po stažení smluv o radarové základně USA v ČR ze sněmovny si nedokáže představit žádné vstřícné kroky ze strany ODS směrem k Lisabonské smlouvě.

Vázaný mandát jako nástroj změn kompetencí

Vázaný mandát podle Bendy znamená, že Česko bude schopno v praxi postupovat podle Lisabonské smlouvy. „Provádět ty části, které přímo z Lisabonské smlouvy dávají národním parlamentům některé kompetence,“ řekl novinářům.

Novely také v návaznosti na Lisabonskou smlouvu upravují jednak parlamentní projednávání návrhů evropských norem a také právo sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity. Změny v jednacích řádech jsou věcně identické. Rozdíly hlavně v procedurách jsou dány odlišnostmi obou komor. Sněmovna bude mít například výslovné právo vyjádřit se předem k návrhům vládních kandidátů na evropské funkce.

Vázaný mandát se řeší i v tzv. stykovém zákoně. Jeho cesta sněmovnou ale teprve začíná, poslanci ho pustili do druhého čtení a teď o něm bude jednat ústavně-právní výbor. Zákon upravuje vztah mezi sněmovnou a Senátem, podle Ústavy má sice existovat už 16 let, zatím ale není a k jeho definitivnímu schválení je ještě daleko. Zpřesňuje totiž i pravidla pro volbu prezidenta republiky Parlamentem. A to je kámen úrazu. Podle části poslanců je totiž nejdřív nutné rozhodnout, jestli budou prezidenta volit poslanci a senátoři jako doteď, nebo lidi přímo.

Lisabonská smlouva
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24