Bývalá prokurátorka Brožová-Polednová nastoupila do vězení

Praha/Plzeň - Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová dnes nastoupila do plzeňské věznice a ve svých 87 letech se stala nejstarší vězeňkyní v Česku. Brožová-Polednová má strávit za mřížemi šest let za svůj podíl na justiční vraždě Milady Horákové. Krátce před devátou hodinou večer byla převezena do pankrácké věznice, kde se podrobí lékařské prohlídce. Po ní se rozhodne, zda je schopná nastoupit výkon trestu. Ten by si měla odpykat ve věznici ve Světlé nad Sázavou.

Definitivní rozsudek vynesl pražský vrchní soud loni v září. Snížil tak osmiletý trest městského soudu. Koncem února pak soudy definitivně zamítly žádost Brožové-Polednové o odklad trestu, který požadovala s odkazem na to, že je téměř úplně slepá. Rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit.

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní. Právník Brožové-Polednové dříve uvedl, že sedmaosmdesátiletá žena k výkonu trestu nenastoupí, protože jí to neumožňuje její zdravotní stav.

Proces s Horákovou bylo jen divadlo pro veřejnost

Brožová-Polednová je jediná žijící účastnice jedné z nejotřesnějších událostí našich dějin. Tehdejší proces nebyl podle policie řádně veden ani podle tehdejšího práva. Brožová, které v té době bylo devětadvacet let, patřila tehdy mezi takzvané „dělnické prokurátory“.

Proces s Horákovou a dalšími byl připravován jako divadelní představení. „Faktem je, že všichni se museli svoje role naučit a měli je také tak u soudu pronášet. Ale to se nestalo, a právě proto byla natočena dvě vydání filmu, který se tehdy předváděl veřejnosti,“ přiblížil místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý průběh procesu.

Informaci, že by se Brožová u popravy Horákové smála, Šedivý nepotvrdil, nicméně připustil, že podle svědectví dostupných Konfederaci se při popravě nechovala lidsky. „Dokonce prý zabránila katovi, aby předčasně ukončil utrpení Horákové na šibenici,“ popsal chování Brožové Šedivý.

Historik Petr Koura se domnívá, že není pochyb o tom, že musela vědět, že jde o zinscenovaný proces, který nemá s právem nic společného. V této souvislosti nelze opomenout dodnes dochované zápisy dokazující, jak se podvodný proces dopředu připravoval a plánoval.

Milada Horáková

2Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.

Milada Horáková na Valné schůzi Rady československých žen v Penzijním ústavu v Praze
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24