Komise sněmovně: Zákon o vyrovnání s církvemi nepřijímejte

Praha - Sněmovní církevní komise doporučila sněmovně nepřijmout vládní návrh zákona o vyrovnání státu s církvemi. Proti zákonu hlasovali komunisté, sociální demokraté a poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Komise navrhuje zahájit další kolo jednání s církvemi, které by vedlo k novému návrhu, jehož finanční nároky by více odpovídaly představám opozice. Předseda komise předloží její doporučení poslancům. Závěry komise ale pro ně ale nejsou závazné.

„Domníváme se, že by měla vláda tento návrh přepracovat,“ řekl po jednání komise Bohumil Sobotka (ČSSD). Podle Sobotky by se při nových jednáních mělo vycházet „prokazatelně a objektivně z majetku, který církve a náboženské společnosti skutečně vlastnily do 25. února 1948“. Vláda je však přesvědčena, že z takových podkladů její návrh vychází.

Sněmovní církevní komise…

… pracovala od loňského léta. Dnes měla poslední jednání, zasedalo v ní pět členů za ODS, KDU-ČSL a Stranu zelených, pět komunistů a sociálních demokratů a Vlastimil Tlustý.

Vznik komise si loni vyžádali právě opoziční poslanci spolu s Tlustým, kterým se nelíbil vládní návrh na vrácení části majetku církvím a zejména výše a délka vyplácení za majetek, který se církvím nevrátí. Zástupci církví byli s vládním návrhem spokojeni.

Předseda komise Jan Kasal (KDU-ČSL) dnes navrhoval prodloužit mandát komise o dva měsíce, návrh však neprosadil.

Podle Sobotky se během celého jednání komise nepodařilo shodnout ani na tom, že stát peníze na vyplacení církvím má. „Zákon asi nemá v tomto volebním období šanci být přijat, mně to je líto, protože si myslím, že to je dobrý zákon, který by pomohl obcím v České republice, občanům i církvím,“ řekl předseda komise a místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Závěry, ke kterým komise dospěla, ale podle něj budou sloužit jako důležitý podklad těm, kteří tuto problematiku budou řešit v příštím volebním období.

Podle Sobotky komise nenalezla shodu ani v tom, zda je v tuto chvíli užitečné, aby stát svěřil církvi peníze, aniž by bylo zřetelné, co se s nimi stane. Představitelé církví připomínají především morální závazek státu, vedle toho ale také velmi zanedbaný stav historických objektů, které by se měly vracet a o něž stát nepečoval. Avizovali také, že by se ve větší míře než dosud věnovali sociální a charitativní problematice. Ministerstvo kultury uvádí, že v případě nepřijetí zákona se výdaje na platy duchovních budou stále zvyšovat - i proto, že během několika let přibude církví registrovaných státem.

Církve měly dostat 270 miliard

Kabinet chtěl vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Rebel Tlustý ve svém návrhu požadoval navrácení více majetku místo peněžní restituce.