Miloslav Vlk sloužil mši v katedrále sv. Víta

Praha - Desítky věřících dnes přišly do katedrály sv. Víta na Pražském hradě na slavnost Zmrtvýchvstání Páně, kterou sloužil kardinál Miloslav Vlk. Na Boží hod velikonoční si křesťané připomínají nejdůležitější událost jejich víry - vzkříšení ukřižovaného Krista. Velikonoce jsou pro křesťany největší slavností roku a pro každého praktikujícího věřícího zaujímají důležité místo. Po ukřižování na Velký pátek následuje událost vzkříšení, kdy podle Bible mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu, a tím zničil hřích a smrt.

„Ve svátostech se v církvi rozlévá nový život zmrtvýchvstalého Krista a dává účast na tomto novém životě nám. A v nás klíčí jako zrno, tento život. Aby jednou, až odložíme své pozemské podmínky, toto své tělo, aby se nám otevřela brána do života trvalého, věčného, nepřestávajícího, ve kterém se naplní nejhlubší tužby, které Bůh do člověka vložil,“ řekl při kázání Miloslav Vlk, jemuž zřejmě letos skončí jeho mandát.

Kardinál popřál věřícím, aby tato slavnost byla plodem naděje pro jejich život, trny, smutky a beznaděje. K cizincům pak promluvil v italštině, němčině, angličtině a francouzštině. Někteří věřící si podle starého zvyku nechali taky posvětit tradiční velikonoční pokrmy.

Oproti evangelíkům slaví katolíci již na Bílou sobotu večer. Po setmění se v kostelích setkávají na velikonoční vigilii ze slavnosti zmrtvýchvstání. Při této večerní bohoslužbě se světí oheň a svíce, čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda i konají křty dospělých.

Velikonoční neděle je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja. Připomínku Kristova zmrtvýchvstání oslavují dnes ráno všichni křesťané.

Výzdoba kostela
Výzdoba kostela