Praha - Každých šest vteřin zemře na světě jeden člověk na mrtvici. V Česku postihne ročně víc než 30 000 lidí. Devětadvacátý říjen coby světový den cévní mozkové příhody má připomenout, že riziko se týká každého. Přitom nemoci se dá předcházet jak zdravým životním stylem, tak i léčbou - medikamenty a nově i kardiologickými operacemi.
Světový den mrtvice připomněl rizika
Mrtvice je třetí nejčastější příčina úmrtí v Česku. Každé dvě hodiny nějakého Čecha postihne, každý pátý zemře. A to i přesto, že lékaři mají nejmodernější přístroje i léky. Důležité je dostat se do nemocnice nejpozději do tří hodin od příhody a nepodceňovat příznaky. „Mohou to být poruchy hybnosti na polovinu těla, porucha řeči, závratě, ale i příznaky méně nápadné, třeba jen výpadek citlivosti,“ vyjmenoval Miroslav Kalina, přednosta cerebrovaskulárního centra Nemocnice Na Homolce.
V osmdesáti procentech způsobí mrtvici sraženina, která cévy ucpe. Proto jako prevenci polykají tisíce Čechů prášky na ředění krve. Ne všem ale zabírají tak, jak mají. Třeba Jan Brandejs prodělal slabou mrtvici na služební cestě za oceánem. Aby se problém neopakoval, dostal tabletky. Jenže ty ho paradoxně mohly spíš ohrozit na životě. „Měl jsem krvácivé žaludeční vředy, kdyby opět začaly krvácet, vykrvácím, protože ten prášek je velice agresivní,“ popsal.
Reportáž Markéty Šenkýřové (zdroj: ČT24)
A tak hledal jinou možnost - čeští lékaři na něm zkusili právě ověřovanou celosvětovou metodu jakéhosi částečného vycpání srdce. U Jana vyvolala mrtvici krevní sraženina, která se uvolnila právě odsud - z tzv. ouška levé srdeční síně. „To je výchlipka, která normálně pumpuje krev. Při fibrilaci síní se tam krev hromadí a sráží,“ vysvětlil Zdeněk Stárek z I. interní kardioangiologické kliniky nemocnice u sv. Anny v Brně. A sraženiny pak právě odtud putují do mozku. Kardiologové proto přišli s jednoduchou metodou - nepotřebné části srdce se prostě zbavit.
„Potřebujeme nekrvavou cestou bez přítomnosti chirurga to ouško useknout, to uděláme tak, že tam zavedeme síťku, balonek potažený tkaninou,“ popisuje průběh zákroku primář kardiologie Homolky Petr Neužil. Balonek tam pak zaroste, nepotřebný kus srdce ucpe a sraženiny se už dál netvoří. Výsledek je podobný, jako kdyby pacient trvale užíval léky. „Použití je srovnatelné, ba dokonce výhodnější pro pacienta,“ dodává Neužil.
V rámci klinického výzkumu lékaři provedli výkon dvěma stům pacientů, kardiologická společnost chce, aby ho teď pojišťovny začaly proplácet.