Ústavní soud zamítl stížnost senátorů na část volebního zákona

Brno - Ústavní soud odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení způsobu přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Návrhem, který směřoval proti části volebního zákona, se soudci zabývali skoro tři roky. Nakonec podnět označili za zjevně neopodstatněný. Podle senátorů přepočet založený na takzvané d'Hondtově metodě zvýhodňuje velké strany.

Senátoři tvrdili, že kvůli způsobu přepočtu potřebovala ODS ve volbách k jednomu poslaneckému křeslu 23 tisíc hlasů, kdežto Strana zelených přes 56 tisíc. Podmínky pro získání mandátů se také různily v jednotlivých volebních krajích - čím menší kraj, tím více procent hlasů bylo potřeba pro zisk mandátu. D'Hondtovu metodu prosadili zákonodárci ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy. Podle ní se hlasy přepočítávají v jednom skrutiniu. Dřívější Hagenbach-Bishoffova metoda rozdělovala mandáty ve dvou skrutiniích. Mezi oběma matematickými metodami jsou i další rozdíly.    

Podle Ústavního soudu tři napadená ustanovení volebního zákona sama o sobě nejsou protiústavní. Jejich důsledky se projevují jen ve spojení se způsobem rozdělení státu do volebních krajů. „V menších volebních obvodech může skutečně mírně zvýhodňovat větší politické strany. Kdo je však větší politickou stranou, o tom nerozhoduje tato formule či náhoda, nýbrž voliči,“ uvedl v odůvodnění senát Ústavního soudu.

Zástupkyně senátorů Soňa Paukrtová řekla, že rozhodnutí soudu
respektuje, ale není jím nadšena. „Není správné, že váha voličského hlasu v Libereckém kraji je jiná než například v Jihočeském kraji.“ Návrh podala v červenci 2006 skupina senátorů, většinou nestraníků a členů
malých stran. Tvrdili, že zákon porušuje princip rovného volebního práva, princip poměrného zastoupení a princip racionality a předvídatelnosti práva. Navíc prý vede k „náhodným“ výsledkům.

S podobnou stížností neuspěl ani Pávek

Podobnou stížnost řešil Ústavní soud i loni, když k němu dorazila žaloba starosty Jindřichovic pod Smrkem Petra Pávka. Ten si stěžoval také na přepočet hlasů na mandáty, vadilo mu i rozdělení země do volebních krajů. Pávek totiž kandidoval za Stranu zelených do sněmovny a byl nejúspěšnějším kandidátem strany v republice. Liberecký kraj má ale příliš málo obyvatel, a tak se Pávek do sněmovny nedostal.

Ústavní soud shledal Pávkovu stížnost jako neopodstatněnou, potvrdil tak rozsudek Nejvyššího správního soudu, který dal Pávkovi částečně za pravdu pouze ve věci rozdělení republiky do krajů. Správní soud uvedl, že sdílí pochyby o vhodnosti rozdělení země při volbách zejména z hlediska principu rovnosti volebního práva. Pávek upozorňoval, že hlasy v jednotlivých krajích mají různou váhu. Zákon však podle soudu přes pochybnosti není protiústavní.

Volební systém se (ne)bude měnit

Po volbách do poslanecké sněmovny 2006 se téměř všichni politici shodovali, že je nutná změna volebního zákona. Volby totiž skončily patem 100:100 a vláda Mirka Topolánka vznikla až po sáhodlouhých jednáních díky hlasům tzv. přeběhlíků. Kabinet se proto letos v únoru přiklonil k podpoře tzv. řecké varianty změny volebního zákona. Řecký systém rozděluje v prvním skrutiniu mandáty v krajích srovnatelných co do počtu obyvatel a ve druhém rozděluje neobsazené mandáty, které připadnou celostátnímu vítězi voleb. Podle Topolánka systém dává větší šanci menším stranám, které překročí 5% hranici, a zároveň přináší vítězné straně větší akceschopnost při sestavování funkční vlády.

Zákon by ale museli schválit poslanci a ČSSD spolu s komunisty zřejmě pro hlasovat nebudou. Hlasovali by tím totiž de facto pro zvýšení šance, že by po volbách mohla mít většinu poslanců současná koalice. Navíc budou předčasné volby už na podzim.

Starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24