Čunkovy šance na obhajobu předsednického křesla nejsou příliš vysoké

Praha - Jiří Čunek sbíral první politické body jako místostarosta a později starosta Vsetína. Jeho kariéra strmě vyletěla vzhůru v roce 2006, kdy se na podzim stal senátorem a v prosinci i předsedou strany. Odtud bylo již jen kousek do Strakovy akademie - stal se vicepremiérem, ale také prvním trestně stíhaným členem vlády v historii České republiky. I když kauzy lidoveckého předsedy výrazně přispěly k tomu, že se KDU-ČSL stala pro voliče nedůvěryhodnou a navíc se ostře rozdělila, Čunek se rozhodl svůj post znovu obhajovat.

Jenže téměř okamžitě začala českou politickou scénou hýbat Čunkova korupční aféra, v níž čelil obvinění, že vzal půlmilionový úplatek. „Ta kampaň byla cílená, vědomá a dezinformační. Byla zkrátka účelově a uměle vyvolaná a já se dneska těmito věcmi vůbec nezabývám,“ komentuje Čunek dnes aféru, která se dotkla nejen jeho osoby, ale málem položila již tak křehkou Topolánkovu koalici, v níž Čunek zastával post ministra pro místní rozvoj.

Po deseti měsících však rezignoval, nicméně do křesla se zase vrátil poté, co bylo jeho trestní stíhání zastaveno. Vládní post definitivně opustil až letos v lednu, na nátlak premiéra Mirka Topolánka. Za svůj největší úspěch považuje to, že se mu prý podařilo zajistit čerpání evropských peněz.

Video Reportáž Alice Schinabekové
video

Reportáž Alice Schinabekové

Jiří Čunek

„Tato strana musí směřovat k nezávislé sebevědomé straně, která hájí zájmy slušných poctivých občanů a stará se taky o ty, kteří se o sebe postarat nemohou.“


Čunkovy šance přitom nejsou podle dosavadních signálů příliš vysoké - jeho kritici mu vytýkají nejen údajnou korupční aféru, ale i nekoncepčnost v řízení KDU-ČSL. Pod jeho vedením strana loni citelně neuspěla v senátních a krajských volbách a v průzkumech veřejného mínění balancuje nad pětiprocentní hranicí.

Dokladem jeho slábnoucí pozice ve straně byl i neúspěšný pokus o odvolání stranického oponenta a tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska z vlády letos v lednu. Čunek se svým záměrem narazil nejen u premiéra, ale i v KDU-ČSL a nakonec se sám rozhodl z vlády odejít. Právě veřejná výměna názorů mezi Čunkem a Kalouskem se v posledním období stala nejviditelnějším projevem konfliktu mezi jednotlivými názorovými proudy v KDU-ČSL. Čunkovi příznivci Kalouska kritizují za nerespektování programu strany a za příklon k ODS.

Čunek: Teď už nejde o osobní záležitosti, ale o směřování strany

Čunek jako zásadní rozdíl proti situaci na minulém sjezdu lidovců pro ČT uvedl, že nyní do hry nevstupují osobní záležitosti: „Není to personální spor, je to spor o směřování strany.“ Tímto Jiří Čunek reagoval na Kalouskův odklon od středové filosofie strany napravo. Čunek také uvedl, že se nemůže ztotožnit s postojem Miroslava Kalouska, který považoval za přijatelnou koalici s komunisty.

Zlomovým obdobím v kariéře úspěšného regionálního politika Jiřího Čunka se stal rok 2006. Do širšího povědomí veřejnosti se poprvé dostal v říjnu, když vsetínská radnice pod jeho vedením vystěhovala desítky Romů, s nimiž měla problémy při placení nájemného. Tento postup na jednu stranu vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv i politiků, ale na druhou stranu přinesl Čunkovi nemalou popularitu. To ukázaly ještě koncem října volby do Senátu, v nichž ve vsetínském obvodu suverénně zvítězil.

Jeho vzestup potvrdil i prosincový sjezd KDU-ČSL a již v lednu 2007 se stal ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou Topolánkovy vlády.

Ze Vsetína do Strakovky 

0Jiří Čunek se narodil 22. února 1959 ve Zlíně. Vystudoval strojní průmyslovku, pracoval ve zlínských Pozemních stavbách a v letech 1982 až 1998 ve Zbrojovce Vsetín. V komunální politice se pohybuje od roku 1994. Je zastupitelem Vsetína, byl místostarostou města a v letech 1998 až 2006 stál v čele radnice. V letech 2000 až 2008 byl členem zastupitelstva Zlínského kraje. Od října 2006 zasedá v Senátu. Vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj byl poprvé jmenován v lednu 2007, v listopadu téhož roku kvůli své trestní kauze rezignoval, do funkcí se vrátil v dubnu 2008 a nakonec z vlády odešel letos v lednu. Členem lidové strany je od roku 1990, předsedou KDU-ČSL byl zvolen v prosinci 2006.

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek ve vládě Mirka Topolánka
Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek ve vládě Mirka Topolánka
Více fotek
  • Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek ve vládě Mirka Topolánka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/889/88875.jpg
  • Jiří Čunek na sjezdu KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/380/37918.jpg
  • Jiří Čunek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/757/75645.jpg