Soudy v Benešově a Praze a poté i Nejvyšší soud určovací žalobu smetly ze stolu s vysvětlením, že Hohenbergová nejasně specifikovala, na co všechno si dělá nárok. Označila totiž pozemky a další nemovitosti podle údajů z 20. let. To nyní potvrdil i Ústavní soud. „Není zřejmé, co je předmětem řízení,“ uvedl v usnesení senát se zpravodajem Miloslavem Výborným.
Soudci se domnívají, že pozemky a nemovitosti označené starým způsobem dnes nelze přesně identifikovat. „Území, ve kterém se nachází dotčené nemovitosti, prošlo obrovskými změnami; země byla postižena druhou světovou válkou, ve 40. a 50. letech 20. století byly provedeny velké pozemkové reformy,“ stojí v usnesení. Nelze ani vyloučit, že některé nemovitosti již neexistují. Výčet totiž kromě pozemkových parcel a budov obsahuje i hospodářská stavení jako kolny a skleníky.
Majetek Hohenbergů byl zestátněn na počátku 20. let minulého století zároveň s veškerým majetkem habsburského panovnického domu v českých zemích. Hohenbergová ale v určovací žalobě podané v roce 2006 namítá, že její předkové k panovnickému rodu nepatřili. Její pradědeček se totiž po takzvaně nerovném sňatku s českou hraběnkou Žofií Chotkovou musel dopředu zříci nástupnických práv pro své děti. Advokát Brož proto věří, že konfiskace majetku byla excesem a odporovala mezinárodním smlouvám. Ferdinandovi potomci byli podle něj sirotci a rakouští občané.
