Češi rozhodují o 22 europoslancích, účast po prvním dnu nízká

Praha - Česká republika má za sebou první den svých historicky druhých voleb do Evropského parlamentu. Češi začali vybírat 22 z celkového počtu 736 evropských poslanců. Během osmi hodin dnes vhodila své hlasovací lístky do volebních uren řada politiků. Výzvy k účasti v eurovolbách však většina voličů nevyslyšela. Do volebních místností našla cestu podle odhadů jen necelá pětina z více než osmi milionů oprávněných voličů. Odhady během večera přitom hovořily o zhruba 15 procentech účasti. Druhý den voleb pokračuje zítra od 8:00 do 14:00. Na výsledky si ale Češi budou muset počkat až do noci z neděle na pondělí.

Podobná byla situace před pěti lety v prvních českých eurovolbách; také tehdy přišla v první den hlasovat podle odhadů pětina voličů, celková účast se nakonec vyšplhala na 28,3 procenta. Ke sněmovním volbám v roce 2006 přišlo téměř 65 procent voličů, přičemž první den podle odhadů odvolily dvě pětiny lidí. Nízký volební zájem obvykle nahrává stranám se silným voličským zázemím. 

Politické strany se letos soustředily zejména na dopady hospodářské krize. Jinak se také věnovaly svým tradičním tématům i vzájemnému vymezování. Tomu vévodil zejména duel mezi dvěma nejsilnějšími rivaly, občanskými a sociálními demokraty. ODS s heslem „řešení místo strašení“ soupeřila především s ČSSD, která naopak s příslibem „jistoty“ varovala před návratem ODS k moci.

Video Reportáž Olgy Málkové
video

Reportáž Olgy Málkové

Občanští demokraté by rádi oplatili straně Jiřího Paroubka porážku z loňských krajských a senátních voleb, naopak ČSSD se snaží na loňský úspěch navázat. Obě strany by chtěly získat kolem osmi mandátů, přičemž ODS obhajuje devět a ČSSD jen dvě křesla. Komunisté sice možná nedostanou dosavadních šest euromandátů, avšak vzhledem k disciplinovanosti svých voličů se o udržení v Evropském parlamentu zřejmě nemusejí obávat. Lidovci obhajují dvě křesla, ale na jejich volebním výsledku se dozajista podepíše i rozkol ve straně, který měl ukončit víkendový sjezd, který zvolil nové vedení.

Zbývajících pět mandátů obhajují strana SNK ED a hnutí Nezávislí. Jeho dva europoslanci se však s hnutím rozešli a kandidují za nová seskupení, a to Libertas.cz a koalici Suverenita, které spojuje kritika Lisabonské smlouvy. Ani SNK ED nemá na kandidátce žádného europoslance, jeho původní europoslankyně Jana Hybášková o znovuzvolení usiluje za Evropskou demokratickou stranu. Do boje o Evropský parlament se zapojila i Bursíkova Strana zelených a dvě další zelené strany. S nimi budou soupeřit i další nově vzniklá seskupení, z nichž nejviditelnější byly Strana svobodných občanů a hnutí Starostové a nezávislí.

Kolik mandátů by chtěly jednotlivé strany získat?


Mirek Topolánek (ODS): Cokoli nad sedm křesel bude obrovský úspěch.

Jiří Paroubek (ČSSD): Za úspěch bych považoval nejméně sedm mandátů.

Vojtěch Filip (KSČM): Pět mandátů by byl opravdový úspěch.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL): Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom minimálně udrželi to, co zatím máme.

Martin Bursík (SZ): Pro mě bude úspěchem, pokud se dostaneme do Evropského parlamentu.


Kromě Čechů šli v pátek k eurovolbám i Irové

Irští voliči při volbách zřejmě potrestají vlastní vládu za ekonomickou krizi a připraví hlavní vládní straně Fianna Fáil těžkou porážku. Nezmění tak ale evropskou orientaci země, protože všechny hlavní strany v zemi jsou stejně proevropské. Před druhým referendem o Lisabonské smlouvě o reformě evropských institucí se pozornost soustředí i na vyhlídky Declana Ganleyho, který se zasadil o zamítnutí smlouvy v referendu, ale tentokrát nemá velké vyhlídky, že bude do parlamentu zvolen.

Irové zvolí svých 12 poslanců ve čtyřech volebních okrscích. Nejistotu do tradičního rozložení politických sil vnesl právě Ganley, který byl klíčovým hráčem při odmítnutí Lisabonské smlouvy v referendu loni v červnu. Úspěch ho povzbudil k založení sítě politických stran Libertas po celé Evropě a k vlastní kandidatuře v největším irském volebním okrsku na severozápadě země.

Europarlamentu se přezdívá cirkus na kolečkách

Důvodem je věčné stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem, které stojí více než 5 miliard korun ročně. Europoslanci navíc mezitím ovlivňují životy skoro půl miliardy lidí. Postupem času jich přibývalo. S jejich počtem rostly i jejich pravomoci. Původně měli jen poradní hlas, současní ale pozměňují většinu právních předpisů, které z Bruselu do Česka přicházejí. Europoslanci hrají důležitější roli v tom, jak budou Evropané žít, než jakou mají národní parlamenty. A jsou také jedinými, které do bruselských institucí posílají voliči přímo. Letos už posedmé.

Vajíčková válka
Vajíčková válka
Více fotek
  • Vajíčková válka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/889/88892.jpg
  • Kampaň ODS autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/887/88636.jpg
  • Irské referendum k Lisabonu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/515/51433.jpg