Pro sněmovní volby musí strany oslovit mnohem více voličů

Praha - Politici před volbami do Evropského parlamentu často naznačovali, že jde o volební kampaň nanečisto a důležitější budou podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Brát výsledek eurovoleb jako předobraz těch sněmovních ale nelze, jde totiž o úplně jiné klání. Klíčovou roli hraje, kolik lidí přijde k urnám. Zatímco třeba ODS teď stačilo k zisku 31 procent asi 750 tisíc hlasů, ve sněmovních volbách v roce 2006 potřebovala k 35% vítězství přes milion hlasů navíc. Strany tak pro úspěch budou muset oslovit výrazně víc voličů, než ve volbách do Evropského parlamentu.

Předseda ODS Mirek Topolánek už také na tiskové konferenci uvedl, že nebude stačit volby vyhrát. Za úspěch označil, pokud by se podařilo sestavit středopravicovou koalici, což v této chvíli vypadá jako nemožné. I tyto volby ale naznačily, že tu jistý potenciál je. Také předseda ČSSD Jiří Paroubek si je vědom, že volby do Poslanecké sněmovny budou o úplně jiných tématech a problémech.

K volbám do sněmovny totiž chodí víc než dvojnásobek lidí než k těm evropským - při posledních to bylo 65 procent lidí. Hlasuje v nich také mnohem více nerozhodnutých voličů. Strany si proto musí vybrat strategii, jak je získat. Od roku 2006 dvě nejsilnější strany vedou své kampaně agresivně a mnohdy jsou plné osobních útoků. „Víme, že ten agresivní styl kampaně se možná už vyčerpává a v každém případě volební stratégové budou muset zvážit, jestli jenom prázdná agresivita stačí k tomu přilákat voliče k urnám,“ domnívá se politolog Jan Hartl z agentury STEM.

Složení vládní koalice závisí na výsledku menších stran

Podle politologa Tomáše Lebedy ale naopak konfrontační kampaň často motivuje lidi, že k urnám přijdou. „Ona se jim nelíbí konfrontace. Ale je to přesně ten moment, který vás zvedne, a řeknete si, tak tohle už ne,“ dodal Lebeda. Strany budou o voliče bojovat v době rekordní nezaměstnanosti a vrcholící hospodářské krize, což by vyostřené kampani nahrávalo. Faktem ale je, že v posledních třinácti letech volební výsledky dvou největších stran nezávisle na kampani vždy byly těsné. Rozdíl mezi vítězem a druhým místem nikdy nebyl víc než pět procent. A podle průzkumů ani letošní volby toto pravidlo zřejmě nezmění.

I proto je klíčové, jak uspějí menší strany. Bude na tom záležet, jakou vládu a s jak velkou podporou bude možné sestavit. Komunisté se do Parlamentu zřejmě bez problémů dostanou, průzkumy jim připisují zhruba 15procentní podporu a zhruba stejný výsledek zaznamenali i v eurovolbách. Obávat se ale musí ODS, její potenciální koaliční partneři se totiž v průzkumech pohybují jen těsně nad pětiprocentní hranicí (v případě lidovců), nebo dokonce pod ním (Strana zelených). A právě zelení zaznamenali v eurovolbách drtivou porážku, když jen nepatrně přesáhli dvě procenta ze všech hlasů.