Fischerova vláda chce vybrat českého eurokomisaře sama

Praha - V Bruselu se začíná mluvit o kandidátech na příští eurokomisaře. Čím dříve totiž jednotlivé státy přijdou s kvalitním jménem, tím vlivnější rezort mají šanci získat. Z tohoto důvodu nechtějí čeští politici čekat až na říjnové volby. Jak České televizi potvrdil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, současná vláda chce vybrat eurokomisaře sama, nicméně po dohodě politických stran.

Sociální demokracie uvažuje o Janu Švejnarovi nebo Pavlu Teličkovi, už dříve to v Otázkách Václava Moravce uvedl Jiří Havel, který vedl ČSSD do eurovoleb. ODS podle Jana Zahradila ještě není rozhodnuta s tím, že čeká na rezort, který bude České republice přidělen. Spekuluje se i o Mirku Topolánkovi nebo Vladimíru Špidlovi podruhé. Ten má teď na starosti sociální věci a v komisi by rád zůstal, i za cenu, že dostane jinou oblast. „Pokud jde o to, co je nejzajímavější pro mě, tak je to sociální politika,“ dodal Špidla. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka má Špidla výhodu oproti dalším kandidátům především v tom, že by mohl kandidovat na post místopředsedy Evropské komise.

0Alexandr Vondra:

„Pokud budeme čekat na výsledky podzimních voleb, bude jeden z následků pro nás jako pro menší nebo střední zemi, že na nás už žádné zajímavé portfolio někdy koncem října nezůstane.“

Že je expremiér dobrým kandidátem, si myslí i slovenský eurokomisař Ján Figel: „Tato agenda je mu mentálně i emocionálně blízká, je v ní doma.“ Špidla má v Bruselu na starosti vytváření pravidel pro zaměstnance i jejich šéfy - čeští odboráři ani byznysmeni ale jeho výkon komentovat nechtěli. O mnoho sdílnější nejsou ani v Bruselu, český eurokomisař se tam totiž nijak významně nezapsal. Nebyl v první linii a vázly prý i jeho komunikační schopnosti. „Komunikace je pro komisaře důležitá, ale není to všechno. Potřebujete vědět, co chcete v komisi dělat, a pak všechny přesvědčit, že jste nejlepší kandidát,“ vysvětluje politolog Piotr Kaczynski.

Podle průzkumu agentury SC&C by si Češi za svého eurokomisaře nejvíc přáli Jana Švejnara, který získal podporu 21 procent. S menším odstupem pak skončili Pavel Telička (16 %) a Karel Schwarzenberg (15 %). „Profesor Švejnar napříč všemi skupinami získává nejvyrovnanější podporu kolem 20 procent. Pavel Telička boduje především u starší generace. Mladí lidé by raději viděli Karla Schwarzenberga nebo někoho ze Strany zelených,“ informovala vedoucí výzkumu SC&C Jana Hamanová.

0Kuriozně dopadl Vladimír Špidla v jiném předvolebním průzkumu. Agentura STEM zjišťovala, kdo se lidem vybaví, když se řekne europoslanec a na prvním místě skončil právě Špidla, který ale není europoslanec, ale eurokomisař.

V Bruselu nehájí eurokomisaři národní zájmy a tak se tam někdy odkládají nepohodlní a vysloužilí politici. Rozhodně ale nejde o neatraktivní posty - eurokomisaři, kteří letos odejdou ze svých postů ve výkonném orgánu Evropské unie, budou mít nárok na více než 29 milionů korun v důchodech a dalších příspěvcích. Ve své tiskové zprávě to uvádí britská analytická organizace Open Europe, která tuto sumu ostře kritizuje.