Fischer odjíždí do Bruselu: Ve hře bude Lisabonská smlouva i český eurokomisař

Praha - Vláda dnes na svém mimořádném jednání jednomyslně schválila mandát, s nímž premiér Jan Fischer odjíždí na summit EU do Bruselu. České předsednictví bude usilovat mimo jiné o shodu nad zárukami pro Irsko, které by zajistily schválení Lisabonské smlouvy v opakovaném referendu. Prezident Václav Klaus ale požaduje, aby dokument o zárukách EU pro Irsko schválil parlament. Klaus to v úterý napsal v dopisu předsedovi vlády Janu Fischerovi, jenž bude summit řídit.

Klaus svůj požadavek vysvětluje tím, že půjde o mezinárodní smlouvu, která vyžaduje souhlas parlamentu. „Proto ji není možné sjednat jako vládní smlouvu a lze ji podepsat pouze s výhradou ratifikace,“ napsal Fischerovi. Současně se premiéra dotázal, zda pro sebe hodlá požádat o plnou moc ke sjednání takové smlouvy s výhradou ratifikace. „Sjednání v jiné formě by bylo v rozporu s článkem 49 Ústavy České republiky a takový postup bych nemohl akceptovat,“ dodal prezident, dlouhodobý tvrdý kritik Lisabonské smlouvy. Fischerův mluvčí Roman Prorok uvedl, že už premiér na Klausův dopis odpověděl, obsah ale nechtěl komentovat.

Záruky mají podle české vlády v preambuli konstatovat, že jsou v souladu s
Lisabonskou smlouvou. Budou se týkat práva Irska určovat si daně, přístup k potratům či zachovat si neutralitu, neřeší ale počet eurokomisařů. „Záruky musí být dostatečnou odpovědí na obavy irských občanů a zároveň nesmějí vést ke znovuotevření procesu ratifikace lisabonské smlouvy v ostatních členských státech,“ uvedl v prohlášení kabinet.   

Reportáž Olgy Málkové (zdroj: ČT24)

Česko by pro sebe chtělo vyjednat vlivnějšího eurokomisaře

Druhým důležitým bodem, se kterým české předsednictví odjíždí, budou neformální jednání o co nejvlivnější oblast pro českého eurokomisaře. Fischer prý hodlá využít všechny volné chvilky k neformálním hovorům na chodbách bruselských institucí. „Myslím, že bychom neměli mít úplně skromňoučké ambice, ale současně říkám, že jednání o té osobě, to je na politicích,“ řekl Fischer. Podle něj by bylo jednodušší vyjednávat o portfoliu už s konkrétním jménem eurokomisaře, realita je ale jiná.

Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek uvedl, že by Česko mělo usilovat o silnější oblast, než jsou sociální věci zastávané současným komisařem Vladimírem Špidlou (ČSSD). „Ten důvod je jasný, jsme země, která prošla předsednictvím a získala si určitou reputaci,“ řekl Topolánek. Podle něj ale není v době volební kampaně možná dohoda mezi ODS a ČSSD na jméně. Občanští demokraté některá jména vytipovaná mají, bude ale záležet na tom, jakou oblast Fischer vybojuje. Představovali by si portfolio ekonomické, a tedy i vlivnější.

Sociální demokraté jsou otevřenější, rozhodují se mezi Janem Švejnarem, Vladimírem špidlou a Pavlem Teličkou. Toho ale podle předsedy Jiřího Paroubka trochu diskvalifikuje to, že působí spíše jako lobbista. „My bychom dávali přednost buď sociální oblasti nebo oblasti vzdělávání. Ale umím si představit i nějaký ekonomický resort,“ upřesnil Paroubek.

Půjde i o nového šéfa Evropské komise

Na summitu se bude také vyjednávat podpora pro nového předsedu Evropské komise. Česko jako předsednická země bude na stávající Evropské radě prosazovat kandidaturu současného šéfa Josého Barrosa, podmínkou k právnímu rozhodnutí o Barrosově pokračování je ale souhlas hlav států a vlád členských zemí EU dosažený právě na summitu a také úspěšné ukončení vyjednávání o Barrosově podpoře v Evropském parlamentu. Závazné právní rozhodnutí by pak podle českého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho mělo padnout v polovině července a nemusel by být k němu ani svoláván zvláštní summit.

Mezi další témata, o kterých by se na summitu mělo diskutovat, patří ekonomické záležitosti nebo klimatický balíček. Česko by jako moderátor diskuse chtělo na summitu prodiskutovat například otázky spojené s reformou dohledu nad bankovním sektorem, energetickou problematiku spojenou se závislostí na dodávkách ruského plynu, ale například i nelegální migraci ve Středomoří. Je možné, že se lídři hlav států a vlád zemí EU v Bruselu nevyhnou ani tak aktuálním otázkám, jako je vývoj v Íránu či v Severní Koreji. Na pořad diskuse se zřejmě dostane i problematika Afghánistánu a Pákistánu.