Česko bilancuje předsednictví a hledá eurokomisaře

Praha - Ministr zahraničí Jan Kohout nevidí problém v tom, že se o novém českém eurokomisaři rozhodne až po podzimních předčasných volbách do sněmovny. Oznámil to v dnešních Otázkách Václava Moravce s tím, že politické strany i vláda by měly do té doby sestavit krátký seznam možných kandidátů. Kohout zároveň s exministrem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou bilancoval české předsednictví - nejvíce mu uškodil pád vlády.

Premiér Jan Fischer tento týden nejasnost kolem obsazení funkce kritizoval, podle něj to komplikuje vyjednávání o budoucí specializaci českého komisaře. Podle Kohouta nicméně stačí, když bude do parlamentních voleb hotový seznam minimálně tří kandidátů na nového eurokomisaře. Těmi by podle něj měli být především odborníci a osobnosti, které budou mít podporu napříč politickým spektrem.

Podle bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS) by měla Česká republika při jednání o specializaci budoucího eurokomisaře zvážit tři věci - jaký resort je pro Česko důležitý, v kterém má EU dostatečné kompetence a v kterých resortech se rozdělují peníze. Sociální věci podle něho posledním dvěma požadavkům nevyhovují. Vondra by preferoval například energetiku, toto místo se podle něho po lednové plynové krizi ukázalo jako velmi důležité.

Také Kohout nevyloučil, že Česko by mohlo získat ceněné ekonomické křeslo. Česká republika podle něho bude moci využít toho, že na summitu tento týden podpořila současného šéfa Evropské komise Josého Barrosa, aby zůstal ve funkci i v dalším období. „Myslím, že Barroso musel cítit, že Česká republika pro jeho reinstalaci udělala velmi mnoho,“ poznamenal Kohout.

Českou pověst nejvíce poškodil pád vlády

České předsednictví pomalu končí, a na řadu tak přichází rekapitulace a hodnocení. Čeští politici doufají, že pozitiva většinou převáží. Za hlavní šrám na půlročním působení Čechů v čele Evropy považují Kohout i Vondra pád vlády, který poukázal na to, že Češi nadřadí domácí politikaření nad odpovědnost, kterou mají za vedení sedmadvacítky.

Naopak hlavní klady předsednictví oba spatřují především v úspěšném zvládnutí zimní plynové krize i březnové a červnové Evropské rady. Stejně tak je podle Vondry dobře, že Česko odolalo pokušení protekcionismu a tlaku ze strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Nejde ale zapomenout na stinné stránky půlročního předsednictví. Kohout by prý rád zapomněl na Entropu, „slazení Evropě“ a samozřejmě pád vlády. Pád vlády odsoudil i Vondra, ale o Entropě prohlásil, že to bude jedna z mála věcí, kterou si budou lidé z celého českého předsednictví pamatovat.

Češi odvedli tisíce hodin tvrdé práce

České předsednictví ale nebylo jen dobré nebo špatné. Za půl roku pod českou taktovkou vyřešila Evropa celou řadu problémů - například prosazení podpory pro Nabucco. Konalo se přes 2000 úředních zasedání, 25 rad, připraveno bylo 84 legislativních návrhů. Jediným nedodělkem ze strany Česka je podle ministra Kohouta pozastavení jednání o rozšiřování unie.