Plzeň odhalila pamětní desky vzpomínající popravu generála Píky

Plzeň - Plzeňská radnice nechala na nádvoří plzeňské věznice Bory umístit pamětní desku generála Heliodora Píky. Ten zde byl 21. června 1949, před rovnými šedesáti lety, po vykonstruovaném politickém procesu popraven za vlastizradu. Druhá pamětní deska je umístněna u vchodu do věznice. Náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík připomněl, že Píka byl první obětí komunistického režimu, po něm následovala Milada Horáková a další.


„Myslím, že je nezbytné, aby se takové aktivity konaly dál. Aby ti, kdo se narodili dříve a nepamatují tyto události, pomohli k tomu, aby se už nic takového neopakovalo,“ řekla k výročí Píkovy popravy ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Historici Píkovo tělo stále pohřešují

Jméno armádního generála Heliodora Píky, diplomata a bývalého legionáře v obou válkách, Plzeň rehabilitovala v roce 1990. Od té doby stojí ve čtvrti Slovany pomník a náměstí nese jeho jméno. Na ústředním hřbitově má Píka čestný hrob, jeho ostatky však dosud nebyly nalezeny.

Po popravě bylo Píkovo tělo určeno k výzkumným účelům, mělo být pitváno a pak anonymně pohřbeno. Tehdejší přednosta Anatomického ústavu v Plzni Jaroslav Kos jej ale ukryl. „Podařilo se mu fingovaně na jeho úmrtní list pohřbít ostatky těl z pitev, které dělali medici. Tělo možná ze strachu, snad v horlivosti nechali spálit pracovníci ústavu o několik let později, když byl profesor Kos v zahraničí na sympoziu, takže se přesně neví, kde je jeho popel,“ popsal známý plzeňský lékař a Kosův žák Richard Sequens.

Generál, který věděl příliš mnoho

Podle historiků komunisté realizovali justiční vraždu proto, že v Píkovi cítili nebezpečné ohrožení. „Píka měl jako šéf československé vojenské mise v Moskvě dokonale zmapované sovětské koncentrační tábory včetně nelidských podmínek, které v nich panovaly. Jeho smrt nebyl justiční omyl, zemřel proto, že věděl příliš mnoho,“ konstatoval zástupce náčelníka generálního štábu české armády Jiří Halaška.

Komunisté generálovi nedopřáli ani vojenskou smrt zastřelením. V šest hodin ráno 21. června 1949 jej na nádvoří borské věznice nechali oběsit. Politická vražda respektovaného vojáka a diplomata patří spolu s případem Milady Horákové k nejznámějším zinscenovaným procesům v komunistickém Československu.