Penc: Seznamy pomohou v boji proti vydírání lidí

Milkovice/Praha - "Pointa zveřejnění je v tom, aby v této zemi už nikdo nemohl nikomu sloužit , aby nebyl vydíratelný za to, že před několika desítkami let někde něco dělal pro státní bezpečnost" - podle vlastních slov důvod Stanislava Pence pro zveřejnění internetových databází EZO a SEZO, obsahující jména osob, které v minulém režimu spolupracovaly s komunistickou Státní bezpečností. "Fakt, že byl někdo zapsán na nějakém oficiálním seznamu ministerstva, vůbec nevypovídá nic o jeho vině či morálce, je třeba zkoumat případ od případu," vysvětlil. Penc tím chce mimo jiné poukázat na lhostejnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který prý měl tyto seznamy zveřejnit již dávno. Kvůli rozhodnutí Archivu bezpečnostních složek nezveřejnit elektronické databáze komunistické StB se Penc dokonce obrátí na soud.

Iniciativa bývalého disidenta je kritizována ředitelem ÚSTR Pavlem Žáčkem. Je podle něho zbytečná, neboť každý si může údaje vyhledat prostřednictvím internetového dotazu či studia přímo v badatelně.

Penc dále uvádí rozdíl mezi jeho internetovým „vyhledávačem“ a archivem ústavu v samotném způsobu práce s informacemi. „Oni vám sice poskytnou jakýkoliv konkrétní svazek, ale neřeknou vám, jaké všechny svazky mají,“ vysvětlil Penc v rozhovoru pro ČT.

Penc se chce kvůli neochotě Archivu obrátit na soud

Stanislav Penc se kvůli rozhodnutí Archivu bezpečnostních složek nezveřejnit elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti (StB) obrátí na soud. Věří, že správní soud mu dá za pravdu a nařídí archivu zpřístupnit seznamy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. ÚSTR a archiv ale tvrdí, že databáze nemohou zveřejnit, protože podle zákona nejde o archiválie.

Potíže s užíváním stránek způsobuje veliký zájem 

Spouštění stránek provází technické potíže. Z důvodu enormního zájmu uživatelů byl vyhledávač nefunkční a zkolaboval. „Je to přílišným zájmem lidí, vyskytly se drobné technické problémy, ale doufám, že do pátku by mělo všechno fungovat. Nicméně, smysl nebyl v tom, aby 99 procent obyvatelstva sedělo u počítače a vyhledávalo si svého estébáka, to už tady bylo u Cibulkových seznamů,“ dodává Penc.

Již dříve Penc obdržel databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. „Ján Langoš mi ty databáze opravdu dal, ale to není důležité. Je dost velká část lidí, kteří pracují ve státní správě a měli co do činění se státní bezpečností. O tom do dneška nikdo nevěděl a ty lidi mohou být dále vydíratelní“. 

Počítačové registry EZO a SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. Penc je přesvědčen, že jeho krok „rozbije monopol ústavu“ na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.

Stanislav Penc:

0„Kdyby tehdejší politika v 90. letech a zákonodárci našli dostatek odpovědnosti k občanům tohoto státu, tak bychom si o tomto všem dnes nepovídali a bylo by to pasé. Bohužel, teprve dnes se dovídáme ty věci a žasneme, co se tehdy dělo.“

Kromě agentů by seznam měl obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.