První noc squatterů byla hlučná, stojí o setkání se sousedy

Praha - Skupina patnácti squatterů z Německa, Slovenska a Česka, které minulý týden za asistence bezpečnostní služby násilím přiměla policie opustit vilu Milada, svým novým sousedům příliš klidu nepřinesla. Už první noc v novém bydlišti, dočasně pronajatém majitelem domu Petrem Svinkou za symbolickou korunu, byla ze strany squatterů hodně hlučná. Jedna z jejich zástupkyň dnes médiím sdělila, že plánují v nejbližších dnech společnou schůzku s původními nájemníky z domu v Truhlářské ulici 11. Bydlet tady nechtějí, ale rádi by prostory v domě využívali pro kulturní akce. S nájemníky se chtějí seznámit, vyjasnit si situaci a pravidla vzájemného soužití.

„Bylo tu v noci hodně hlučno, dokonce létaly nějaké věci z oken. Noční recepční chtěl kvůli tomu volat policii,“ uvedl pro Lidové noviny majitel protějšího hotelu Dominik Gerža. Proč tak nakonec neučinil už ale nevysvětluje. Gerža soudí, že dekadentní způsob života squatterů v centru Prahy poškodí řadu nevinných lidí. Ohrožen je ovšem hoteliér především také předpokladem, že v domě, kde nyní přebývají squatteři z Milady, má po rekonstrukci fungovat rovněž hotel.

Jeden ze squatterů:

„Nemáme kde být, tak jsme tady. Vyznáváme alternativní způsob života, teď v krizi bude třeba takových lidí jako my přibývat.“

Nájemníci zašle vyhlížejícícho domu se přítomnosti squatterů obávají. Na okně jednoho z nich, bývalého zastupitele Prahy 1 Milana Smrže, vyzývá transparent k demisi ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Ten právě bydlení squatterům v Truhlářské ulici domluvil se svým známým a majitelem domu Petrem Svinkou.

/*json*/{"map":{"lat":50.0902008932,"lng":14.4295442104,"zoom":18,"mapTypeId":"satellite"},"markers":[{"lat":50.090145825887,"lng":14.429297447205,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Squatteři stojí o komunikaci s místními 

Do bytů v Truhlářské si squatteři zatím jen nastěhovali věci, bydlet tu ale podle mluvčí nechtějí. Za vilu Miladu chtějí adekvátní náhradu, budou se proto snažit nějakým způsobem hledat další prostor.

K obsazování neobydlených domů vedou squattery podle jejich slov důvody sociální, kulturní i politické. Squatterství, které je v zemích západní Evropy běžné a tolerované, je prý alternativním kulturním směrem mládeže. Komunity mladých lidí vytvářejí ve squatech vlastní nezávislou formu kultury, údajně sociálně přístupnou všem.