Dokumenty z éry komunismu jsou nově přístupné i digitálně

Praha - Dostat do ruky vyšetřovací spisy z éry komunismu by již nemusel být výrazný problém. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), instituce zabývající se českou totalitní minulostí, totiž k dnešnímu dni spouští digitální archiv. Ten umožní zájemcům prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty Archivu bezpečnostních složek, který pod ústav spadá. V pilotní fázi bude digitální archiv fungovat ve třech badatelnách (dvě v Praze a jedna v Kanicích u Brna), později by měly být dokumenty přístupné i z osobních počítačů. Dosud Archiv bezpečnostních složek poskytoval badatelům jen konkrétní spis, o který si požádali.

Podle ředitele ústavu Pavla Žáčka je projekt ojedinělý v celé střední Evropě. „Jde o technologicky historickou událost, která v rámci středoevropského sektoru prozatím neexistuje,“ komentuje Žáček. Zájemci o zveřejněné dokumenty se dostaví do badatelny, kde zažádají o osobní heslo do databáze a podepíší badatelský list. „Pak není důvod to heslo dotyčnému nedat, pokud to však poskytne někomu jinému, bude trestně stíhatelný,“ dodává Žáček. Ústav prý pro urychlení celého procesu digitalizace i zkvalitnění badatelské služby zažádá o peněžní dotaci z evropských fondů.   

Zájemci se dostanou k milionům naskenovaných stránek, mezi kterými jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy. ÚSTR loni převedl do zatím nepublikované elektronické podoby 4,7 milionu stránek, letos zatím přes 3,5 milionu. Na digitalizaci podle mluvčího ústavu Jiřího Reichla pracuje 12 lidí.

Video Události, komentáře o komunistických archiváliích
video

Události, komentáře o komunistických archiváliích

Pavel Žáček:

„V této fázi, kdy začínáme, nemá smysl digitalizovat celý archiv, ale jen ty vybrané jednotky, o které má veřejnost zájem.“

Ústav, který vznikl k 1. únoru loňského roku, získal od ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany, od Bezpečnostní informační služby, Vojenské zpravodajské služby a civilní rozvědky zhruba 20 kilometrů dokumentů. To představuje přibližně 200 milionů stran, které ÚSTR postupně musí převést do digitální podoby. Další informace má ústav v podobě zhruba 250 000 mikrofiší (zmenšených kopií původního dokumentu).

Disident Penc kritizoval ústav kvůli dokumentům StB

Ústav se nedávno musel bránit kritice bývalého disidenta Stanislava Pence, že nezveřejnil elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Archiv argumentuje tím, že mu zákon zveřejnit tyto databáze neumožňuje, protože nejde o archiválie, nýbrž evidence z Archivu bezpečnostních složek. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb.

„Ty evidence pana Pence vznikly přepisem z originálu v papírové podobě. Je to obrovská suma dokumentů, což samozřejmě doprovází jistá míra chybovosti, navíc se tam objevují odkazy, které zabíhají i do polistopadových bezpečnostních složek. Za třetí jsou tam údaje o cizincích, což podle archivního zákona nelze publikovat na webu,“ podotýká ředitel ústavu.

V případě aktivity Stanislava Pence se podle Žáčka jedná pouze o registry, kdežto ústav má zaručit bádání přímo v konkrétních dokumentech. „Tady bude obrovský posun, protože na základě evidencí budete moci dostat přímo dané archiválie“.

Z tiskového prohlášení Jiřího Reichla, 7.7.2009

0"Archiv bezpečnostních složek v reakci na tvrzení pana Stanislava Pence odmítá, že by při práci s informačními systémy neplnil své zákonné úlohy, tj. povinnosti vůči badatelské veřejnosti… Veškeré informační systémy převzaté Archivem bezpečnostních složek…využívá v intencích platné legislativy."

Penc také na vlastní pěst na internetu dvě z databází zveřejnil. Ústav obviňuje z toho, že si monopolizuje pohled na historii, zatajuje informace a ke zveřejnění vybírá mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl. Ani dnešní projekt s Pencem podle ÚSTR nijak nesouvisí. „Digitální archiv je dlouhodobě připravovaný projekt, který v žádném případě není reakcí na současné aktivity pana Pence,“ sdělil mluvčí.

Ústav pro studium totalitních režimů:

Instituce věnující se ve svém vědeckém bádání problematice moderních totalitních režimů na území československého státu - nacismu a komunismu. Hlavní činností je sběr, třídění, výzkum i objasňování dokumentů z těchto epoch 20. století v Československu. Hlavními tematickými okruhy jsou politické a bezpečnostní struktury, odboj i mapování vězeňství.

Ústav byl právně ustaven 1. srpna 2007, fungovat začal od 1. února 2008. Hlavními orgány jsou Rada ústavu, sedmičlenný sbor volený senátem a ředitel. Tím se k 1. lednu 2008 stal historik Pavel Žáček. První místopředsedkyní Rady je Naděžda Kavalírová, také fungující v čele Konfederace politických vězňů. K významné činnosti instituce patří také pořádání konferencí a seminářů, těžících ze spolupráce s českými i zahraničními historickými ústavy.

##GMAP:2190:Budova ústavu##