Ústavní soud definitivně potvrdil trest pro Brožovou-Polednovou

Praha - Ústavní soud odmítl stížnost bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové, a definitivně tak potvrdil šestiletý trest vězení za podíl na justiční vraždě demokratické političky Milady Horákové. Podle soudu se jí nepodařilo doložit zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Brožová-Polednová podala ústavní stížnost v dubnu letošního roku. Podle jejího advokáta Vladimíra Kováře soudní proces provázely procesní chyby. Sama Brožová nepovažuje soud za spravedlivý a chtěla dosáhnout nového jednání, nyní si odpykává trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou.

Podle právníka soudy neprokázaly účast Brožové-Polednové na vraždě Horákové. Z verdiktů vyplynulo, že trest dostala zejména proto, že musela vědět o zmanipulování procesu. Prokurátorka ale nadále tvrdí, že tuto informaci neměla, a obžaloba podle ní nepředložila žádný důkaz o tom, že ano. Upozornila například i na to, že soudy nezohlednily to, kdo z aktérů zinscenovaného procesu měl největší zodpovědnost. Prý tak uplatnily princip „kolektivní viny“.

Podle ústavních soudců to ale není pravda: „Byl-li proces 'předem zinscenován', jeho výsledek založen vně, rozhodnutím 'politického orgánu', a jeho vůdčí aktéři vědomě sloužili toliko k vyvolání zdání jeho zákonnosti, pak vskutku postrádá opodstatnění zásadně diferencovat uvnitř skupiny těchto 'aktérů', ať již vystupovali v roli soudců nebo prokurátorů.“

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.

Prokurátorku poslal na šest let do vězení pravomocným rozsudkem pražský Vrchní soud počátkem září loňského roku. Snížil tak osmiletý trest prvoinstančního Městského soudu. Koncem února pak soudy definitivně zamítly žádost Brožové-Polednové o odklad trestu, který požadovala s odkazem na svoji praktickou slepotu. Rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit.

Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.