Vyhoštění pracovníků ruské ambasády souvisí se zatčením Hermana Simma

Praha - Vyhoštění dvou ruských agentů z Česka souvisí s aférou bývalého vysokého důstojníka estonského ministerstva obrany Hermana Simma. Ten byl kvůli špionáži pro ruské tajné služby v únoru odsouzen k dvanáctiletému vězení. Po svém zatčení pak prozradil síť ruských agentů v členských zemích NATO. Podrobnosti přinese dnešní vydání týdeníku Respekt.

Herman Simm byl šéfem bezpečnostního oddělení estonského ministerstva vnitra a ruské rozvědce podle soudu prodal přes 2000 stran materiálů, které se mimo jiné týkaly vstupu Estonska do NATO a Evropské unie. „Od léta 1995 do září loňského roku Herman Simm shromažďoval a předával tajné informace Estonska a Severoatlantické aliance službě zahraniční rozvědky Ruska,“ upřesňuje veřejný žalobce Norman Aas.

Podle Respektu Simm ve snaze odvrátit vysoký trest začal spolupracovat s vyšetřovateli a prozradil rozsáhlou síť ruských špionů v zemích NATO. „Po tomto odhalení se rozjela relativně velká operace uvnitř aliance, která měla za cíl odhalit právě širší síť špionů, kteří působí v alianci,“ uvedl redaktor Respektu Ondřej Kundra.

K vyhoštění došlo až po summitu EU-Rusko

Právě s touto akcí podle týdeníku souvisí i vypovězení dvou pracovníků ruské ambasády v Praze. Ti se měli zajímat hlavně o plánovaný radar NATO v Brdech. O vyhoštění se rozhodovalo už koncem dubna, tedy za minulé vlády. „Já musím říct, že ty důkazy byly zcela neoddiskutovatelné, že vojenské zpravodajství odvedlo skvělou práci,“ pochvaluje si bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09).

Česko přesto čekalo několik měsíců, než pracovníky ambasády vypovědělo. Důvodem byl summit EU-Rusko, který se konal na konci května. Podle bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga nechtělo Česko předem kazit atmosféru schůzky. 

Vysokou aktivitu ruských agentů v Česku potvrzuje každoročně výroční zpráva BIS. Má jich tu být kolem stovky. Mluvčí BIS Jan Šubert zdrůrazňuje, že informace obsažené ve zprávách jsou vysoce věrohodné a spolehlivé. I proto mělo být kandidátů na vyhoštění víc. Česko má ale podle Respektu v Rusku jen několik pracovníků rozvědky a obávalo se, že po ruské reakci a vyhoštění stejného počtu českých diplomatů by už v Rusku žádný zpravodajec nezůstal.