Vesecká: Kolem kauzy Čunek je mnoho polopravd, konečný verdikt potřebuje

Praha – Je osobou, která by z nedávného kroku ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové mohla být přinejmenším nervózní. Informaci o ústavní stížnosti kvůli možným pochybením v korupční kauze Jiřího Čunka však nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká vstřebává s klidem a záměr ministryně schvaluje. Kolem vleklé a mediálně sledované kauzy se podle ní vytvořilo mnoho spekulací, polopravd a „vizionářských“ tvrzení, které pohled na celý případ neprávem zkreslují. Korupční případ exministra pro místní rozvoj, jehož vyšetřování zpochybnilo nezávislost české justice, prý už potřebuje rozhodný a konečný verdikt nezávislého soudu.

„Já v podstatě k té kauze už nemám co dodat, ale zároveň jsem ráda, že ministryně tento krok učinila. Vnímám fakt, že je neustále voláno po tom, aby tuto věc posoudil nezávislý soud. Paní ministryně využila svého práva. Učinila takový krok, jaký učinila, více k tomu nemám co hodnotit, “ říká Vesecká. Zároveň však dodává, že konkrétní důvod stížnosti prozatím nezná a od ministryně by ho ráda slyšela. „Vzhledem k tomu, že to jsou záležitosti státního zastupitelství, by bylo na místě, aby mi ty důvody sdělila,“ dodává Vesecká.

Vztah nejvyšší státní zástupkyně a nynější ministryně je podle Vesecké založen na pracovní spolupráci. Náznaky některých médií o blízkém přátelství odmítá. „Je to pro mě ministryně spravedlnosti, jako byl její předchůdce, pan doktor Pospíšil. S paní ministryní se znám z doby, kdy působila jako ředitelka justiční akademie. V tomto směru jsme spolupracovaly. Scházíme se v momentě, když řešíme záležitosti okolo Nejvyššího státního zastupitelství. Blízké přítelkyně nejsme“.

Návrat Jiřího Čunka před soud je podle Vesecké těžko předvídatelný. Naráží totiž opět na právní předpisy. „Pokud je podána stížnost v neprospěch osob, kterých se týká rozhodnutí, nejvyšší soud může konstatovat pouze to, že byl porušen zákon. To znamená, že věc nemůže být v zásadě znovu otevřena. Podle mých informací však stížnost byla podána v prospěch i neprospěch obou osob, které byly stíhány,“ vysvětlila. Nejpodstatnější věcí je podle ní konečné vynesení soudu, který případ definitivně uzavře.

Podle Benešové má stížnost vše zakrýt

Předchůdkyně Vesecké, advokátka Marie Benešová, před několika dny v pořadu ČT Události, komentáře vyjádřila obavu, že pravým důvodem angažovanosti Kovářové je snaha odklidit stopy po chybách či nečistém počínání justice. „Mohla bych na názor paní Benešové argumentovat tím, že právě takovéto spekulace jsou metodou těch, kteří nemají důkazy, že k něčemu skutečně došlo,“ kontrovala Vesecká.

O stáhnutí žaloby na Benešovou její nástupkyně dlouho uvažuje. V ukončení sporu ji brání snaha „neukázat strach“ právě z názorů Benešové. „V tomto duchu v sobě mám zábrany. Nebudu teď říkat, jaké kroky udělám, ale hodnotím, zda v žalobě setrvat,“ svěřila se Vesecká. Podobný názor vyjádřila k možnosti vlastní rezignace. „Právě ustoupení polopravdám a spekulacím by poškodilo mou osobu i celou justici. Kauza Čunek není problémem samotné trestní kauzy, ale všeho kolem, co dělá z toho případu něco tajemného.“

Právě bývalá nejvyšší státní zástupkyně pro šestici osob kolem Vesecké poprvé použila výraz „justiční mafie“. Za to byla v lednu loňského roku několika státními zástupci žalována, prvoinstanční soud ji však za půl roku osvobodil. Podle soudce Vojtěcha Cepla bylo tehdy prokázáno, že šestice představitelů justice neoprávněně zasahovalo do celé kauzy. V březnu 2009 Vrchní soud celou věc vrátil zpět krajskému soudu, z rozhodování ovšem vyloučil Cepla.

Podle Vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků soudní pře a spekuloval. Kritika způsobů vyšetřování bývalého vicepremiéra si v únoru letošního roku vyžádala post dalšího justičního pracovníka. Šéf libereckých státních zástupců Adam Bašný byl odvolán svým nadřízeným, ústeckým krajským státním zástupcem Jiřím Křivancem, údajně kvůli manažerským pochybením. Bašný tehdy přirovnával Čunkovu kauzu k „největší ráně do pracně budované image české justice“ a prohlásil, že existuje zcela oprávněná obava z politicko-ekonomických vlivů v justici. Tehdejší ministr Pospíšil se proti odvolání tvrdě ohradil a požadoval důkladné přezkoumání. Křivanec byl poté Pospíšilem odvolán, do funkce se však vrátil z rozhodnutí nynější ministryně Kovářové.

Kritiku si v kauze Čunek vysloužila i sama Vesecká, když nechala přesunout vyšetřování případu z Přerova do Jihlavy. Média pak spekulovala, že žalobci, kteří nesouhlasili s jejím postupem, za to byli „potrestáni“ odvoláním z funkcí nebo přeřazením na jiná místa. Například bývalý šéf olomouckého vrchního státního zastupitelství Ivo Ištvan byl odvolán kvůli tomu, že nezabránil únikům závažných informací z nedokončených kauz a nezvládal koordinační roli vůči krajským zastupitelstvím. Ištvan svědčil ve sporu Vesecké a spol. s Benešovou. U soudu tehdy uvedl, že v souvislosti s Čunkovým vyšetřováním upozorňoval tehdejšího ministra Jiřího Pospíšila na to, že chování nejvyšší státní zástupkyně a místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery nese náznak kárného jednání.

0O osobu Jiřího Čunka, který byl v říjnu 2006 zvolen senátorem za obvod Vsetín a začátkem prosince 2006 se postavil do čela KDU-ČSL, se policie začala zajímat již v listopadu 2006. I přesto, že policie podezřívala Čunka z korupce, stal se v lednu 2007 prvním místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj. Čunek čelil podezření, že v době starostování ve Vsetíně přijal půlmilionový úplatek od realitní firmy H&B Real. Důkazem měla být i skutečnost, že si 14. února 2002 uložil na svůj účet 497 tisíc korun. Realitní firma přitom krátce předtím vybrala ze svého účtu sumu o dva tisíce korun vyšší. Peníze měl dostat za prodej 51 procent podílu města ve firmě Vsetínské byty společnosti H&B Real.

Kauza Jiřího Čunka:

Únor 2007 – Policie obvinila Jiřího Čunka z přijetí úplatku

Červen 2007 – Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká odebrala dozor nad kauzou přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ji do Jihlavy státnímu zástupci Arifu Salichovovi

Srpen 2007– Salichov zastavuje Čunkovo stíhání

Listopad 2007 – Vesecká schválila, aby stíhání pokračovalo, protože bylo zastaveno předčasně, Čunek podává 7. listopadu demisi

Konec listopadu 2007 – Salichov definitivně zastavil stíhání s tvrzením, že k trestnému činu nedošlo

Duben 2008 – Čunek se vrací do vlády

Leden 2009 - Čunek podává konečnou demisi

Návrh Kovářové znovuotevřít a také volně zpřístupnit všechny spisy z Čunkova případu naráží podle odborníků na rozpor s Listinou základních práv a svobod. Hlavním problémem je totiž nemožnost zveřejnění informaci a výpovědí svědků. „Případ Jiřího Čunka se odehrával v přípravném trestním řízení, které je svou povahou neveřejné. Spis obsahuje řadu osobních údajů o svědcích, které nelze zveřejňovat, protože je třeba chránit jejich práva,“ řekl Arif Salichov.

Renata Vesecká

0Bývalá krajská státní zástupkyně v Hradci Králové se do nejvyššího zastupitelství dostala na konci záři 2005. Ve funkci vystřídala Marii Benešovou, se kterou vede spor kvůli nařčením z politicko-justiční korupce. Už od začátku byla za svou roli v Čunkově kauze kritizovaná. Mnozí, v čele se Stranou zelených či senátorem Petrem Pithartem, volali po jejím odvolání kvůli špatné pověsti české justice. Poté, co Vesecká případ odebrala přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy, bylo stíhání v srpnu 2007 zastaveno. Na začátku listopadu Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo a 7. listopadu podal Čunek demisi. Během úřadování Vesecké došlo k diskutabilním přesunům několika státních zástupců. Nejznámějším se stal případ Ivo Ištvana, který si na postup v kauze bývalého resortu šéfa pro místní rozvoj oficiálně stěžoval ministru spravedlnosti a kterého jeho nadřízená ze dne na den poslala z Brna do Olomouce. Vesecká prý o přeložení nevěděla.

Pavel Němec

0Právník, bývalý ministr spravedlnosti, v době jeho vládního účinkování se objevila kauza katarského prince Hámida bin Abdala Sáního, který byl od září 2004 trestně stíhán za zneužívání nezletilých dívek v Praze. V dubnu 2005 Němec rozhodl o předání trestního řízení do Kataru. Důvody jeho počínání prozatím nebyly dostatečně vysvětleny. Případ vyústil do sporu s tehdejší Nejvyšší státní zastupitelkou Marií Benešovou, která se ohradila proti ministrově předání případu do ciziny bez udání soudu. V souvislosti s Čunkovou kauzou na sebe upozornil přítomností na několika schůzkách s místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou a krajskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou. Hlavním tématem setkání mělo podle informací ČT být sondování vývoje v Čunkově kauze. Jeden z podřízených Andělové tehdy dozoroval nad vyšetřováním. Zúčastnění hovoří o tom, že šlo o pouhou společenskou návštěvu. Andělová však později uvedla, že po ní Kučera požadoval, aby pozdržela trestní řízení v Čunkově případu.

Arif Salichov

0Jihlavskému státnímu zástupci byl v červnu 2007 svěřen dohled nad vyšetřováním Čunkovy kauzy. Salichov rozhodl o zastavení trestního stíhání kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové. Po opětovném otevření celý případ v listopadu 2007 definitivně uzavřel s tím, že k trestnému činu podle dosavadních důkazů nedošlo. V dubnu 2009 nakonec po dlouhých průtazích spolu s Petrem Coufalem stáhl žalobu na Marii Benešovou kvůli označení za „zákulisní justiční mafii“. Oba tím prý chtěli zamezit další politizaci soukroměprávního sporu a mediální image Benešové. Salichov je jedním z těch, kteří nechtějí zveřejnit Čunkův spis kvůli ochraně osobních údajů všech svědků.

Karel Černovský

0Náměstek Vesecké, o jehož údajném protiprávním zasahování do případu Jiřího Čunka informoval tisk v polovině loňského roku. Černovský pouze připustil, že se na něj v květnu 2007 obrátil Čunkův obhájce Eduard Bruna s výhradou, podle níž orgány činné v trestním řízení odmítly v kauze vyslechnout jím doporučovanou svědkyni. Černovský o tom podle svých slov informoval tehdejšího olomouckého vrchního zástupce Ištvana, čímž prý celý jeho zásah do kauzy skončil. Podle některých odborníků však k takovému zásahu do probíhající kauzy neměl právo. Ministerstvo spravedlnosti v čele s Jiřím Pospíšilem poté prohlásilo údajné nezákonné intervence Černovského za neprůkazné.

Pavel Kučera

0Je místopředsedou Nejvyššího soudu, důvodem jeho podezřívání z vlivu na kauzu Čunek byly především schůzky s ostravskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou. Kučera podle některých zdrojů tlačil na státní zástupce, aby vyšetřování Čunka kvůli údajné korupci zastavili. Společných schůzek se měla údajně zúčastnit také Vesecká, která ovšem přiznává pouze jednu schůzku s Andělovou a odvolává se na písemně vyhotovený protokol Andělové, který žádný nátlak nepopisuje. Kučera popírá, že by jakýmkoliv způsobem ovlivňoval Čunkovo stíhání. Schůzky prý byly ryze přátelské.

Libor Grygárek

Je prvním náměstkem pražského vrchního zástupce. Jediný ze skupiny justičních žalovatelů , kterému se Marie Benešová podle verdiktu soudu musela za pojmenování „justiční mafie“ omluvit. Grygárek neměl podle soudu s kauzou nic společného, kromě toho, že ji nechtěl převzít do jižních Čech.