Miko: Kůrovec je pod kontrolou, Zimolova zpráva je zpolitizovaná

Praha – Ministr životního prostředí Ladislav Miko se dnes ostře ohradil proti vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě kvůli kůrovci, o kterém uvažuje jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Hejtmanův dokument je podle něj zpolitizovaný a obsahuje všechny znaky účelovosti. Kůrovec je podle Mika monitorován a pod kontrolou a výsledky důkladného monitoringu potvrzují, že ponechání přírodních horských smrčin bez zásahu bylo správné. Zimola označil v ČT nařčení ze zpolitizování zprávy za úsměvné.

Zimola v neděli uvedl, že kvůli kůrovci zvažuje na Šumavě vyhlásit stav nebezpečí. Dosavadní bezzásahový režim v parku už podle něj způsobil kůrovcovou pandemii. Podle Mika je ale kůrovec monitorován a pod kontrolou a bezzásahové zóny na Šumavu patří. Věří proto, že hejtmanova výhrůžka o vyhlášení stavu nebezpečí byla jen řečnickým obratem. Zároveň dodal, že neví, proč před ním Zimola do poslední chvíle zprávu tajil, když je situace na Šumavě podle něj tak vážná. „Loni apokalypsa, letos pandemie, uvidíme, co uslyšíme za rok. Kůrovec je všude, všude ve střední Evropě,“ poznamenal na hejtmanovu adresu Miko.

Zimola nechal v červnu spolu s hejtmankou Plzeňského kraje Miladou Emmerovou (ČSSD) zřídit expertní skupinu, která situaci na Šumavě posuzovala. Dvanáctičlenný tým došel k závěru, že systém péče v parku je nedostatečný a metody ochrany neúčinné. Ministr se dnes vůči zprávě ostře ohradil. Dokument podle něj obsahuje všechny znaky účelovosti. Expertní skupina byla sice pojmenovaná jako nezávislá, ale tvořilo ji podle něj 12 lesních inženýrů, kteří jsou známí tím, že dlouhodobě kritizují vše, co se v národním parku odlišuje od standardního řešení kůrovce v hospodářských lesích: „Ve skupině nebyl ani jeden zástupce správy parku nebo ministerstva. Nebyl tam nikdo, kdo je přímo podle zákona za stav na Šumavě odpovědný.“

Video Události, komentáře - Kůrovcové dilema
video

Události, komentáře - Kůrovcové dilema

Ladislav Miko:

0„Tón a výsledky zprávy byly předem dány. Jestliže se záměrně vyhýbáme stanoviskům veliké skupiny vědců v oblasti ekologie, zoologie, botaniky, ekosystému nebo mezinárodní ochrany přírody, nelze se ubránit dojmu, že hlavním cílem je dostat Šumavu či její část do režimu hospodářského lesa.“     


Bezzásahové oblasti tvoří přibližně 22 procent rozlohy Národního parku Šumava. Většina území je v oblasti Modravy a jihočeské Šumavy. „Po 15 letech existence největších bezzásahových zón nemusíme být pesimisté. Výsledky důkladného monitoringu potvrzují, že ponechání přírodních horských smrčin bylo správné,“ uvedl ředitel NP Šumava František Krejčí. Velkou úlohu v těchto oblastech podle něj hraje především rozkládající se mrtvé dřevo, na kterém vyrůstá nová generace lesa. Krejčího slova potvrdil i ředitel Národního parku Bavorský les Karl Sinner: „Kůrovec je problém hospodářského lesa, nikoliv lesa přírodního. V Bavorském lese je v bezzásahovém režimu 75 procent lesa.“     

Krejčí: Zvýšený výskyt kůrovce jsme očekávali

V roce 2007 zasáhl šumavské lesy orkán Kyrill. Národní park poté zvýšený výskyt kůrovce v dalších třech letech očekával. Krejčí potvrdil, že tendence výskytu kůrovcových aktivních stromů na Šumavě je zatím stoupající. Kalamita bude zřejmě nejhorší za posledních 50 let. Vše ale bude záviset i na průběhu počasí. Správa parku chce v boji s kůrovcem pokračovat tak jako dosud. Do lesů bude dál instalovat lapače a v zónách, kde je to možné, bude zasažené stromy těžit. V bezzásahových oblastech se proti kůrovci nebude zasahovat vůbec. Největší těžby stromů zasažených kůrovcem probíhaly v letech 1996 a 1997. „Rekord z roku 1996 pravděpodobně letos padne,“ dodal Krejčí. Zároveň ale upozornil, že ani zvýšení těžby kůrovcového dříví vznik holin nezpomalilo.


Miko: Šumavě škodí především to, že se problém politizuje

Kůrovec je podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka přirozenou součástí ekosystému horských smrčin a kácení a sázení nových stromků do národního parku nepatří: „Kdo se jde podívat do lesa, vidí, že tam dochází k jeho obnově daleko efektivněji než při umělém zakládání lesa.“ Šumavě škodí především to, že se problém politizuje. „Jde o to, aby správa národního parku byla oslabená a mohly se prosadit megalomanské projekty na území parku v oblasti rozvoje turistického ruchu,“ dodal Bursík, jehož slova potvrdil i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek: „Šumava je natolik cenným územím, že si nezaslouží neustálý mocenský boj především ze strany Jihočeského kraje a politizaci problému.“

Zimola označil v ČT nařčení ze zpolitizování zprávy za úsměvné: „V téhle zemi jsou volby každou chvíli a pokud bych měl každý věcný problém přirovnávat k předvolební tematice a rétorice, tak bych nemohl vyslovit vůbec nic.“ Většina problémů podle něj vzniká i ze špatné komunikace.