O trvalé změně ústavy rozhodnou poslanci zřejmě až v pátek

Praha - Poslanci se na úterní schůzi zabývali návrhem na změnu ústavy, která má umožnit rozpuštění dolní komory třípětinovou většinou poslanců. Původní senátní návrh zařadili rovnou do takzvaného druhého čtení, které umožnilo zapracovat do dokumentu pozměňovací návrhy. Podle dohod stran bude moci sněmovna schvalovat své rozpuštění třípětinovou, tedy ústavní většinou poslanců a prezident jí pak bude muset vyhovět. Definitivně budou poslanci novelu schvalovat nejdříve ve čtvrtek večer, tedy po uplynutí minimální lhůty 48 hodin, kterou stanoví zákon o jednacím řádu dolní komory. Z praktických důvodů k tomu však dojde asi až v pátek.

„Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců,“ citoval navržené doplnění ústavy Marek Benda (ODS). Součástí jeho návrhu je i zrušení zpochybněného jednorázového ústavního zákona o ukončení funkčního období současné sněmovny. Je to podle Bendy pro případ, že by Ústavní soud ve čtvrtek na svém jednání nerozhodl o osudu tohoto zákona, na jehož základě prezident vyhlásil volby na 9. a 10. října.

Vzhledem k tomu, že nejbližší možný termín, kdy by mohla sněmovna pokračovat ve schvalování novely ústavy, nastane ve čtvrtek v 18 hodin, budou o ní poslanci jednat až v pátek. Potvrdili to šéfové obou velkých stran Jiří Paroubek i Mirek Topolánek. „Ukazuje se, že sněmovna je schopna se dohodnout pouze na jediné věci, a to je samorozpuštění. V ostatních věcech je zcela evidentní, že dohoda je složitá,“ dodal Topolánek.

Během schůze přišli poslanci i s dalšími návrhy - také na ně by měla přijít v pátek řada. Poslanec ODS Michal Doktor společně se zelenou poslankyní Kateřinou Jacques navrhli změnu ústavy, podle které by se mělo volit 199 poslanců místo současných 200, aby se předešlo případnému povolebnímu patu. Předseda KSČM Pavel Kovačik zase podal podmíněný návrh, že pokud se bude rozpouštět parlament podle jejich návrhu, aby mandát poslance zanikl až s novými volbami, budou poslanci do té doby pracovat zadarmo.

Většinu doby poslanci strávili útoky na soupeře a Ústavní soud

Zákonodárci se měli věnovat také šrotovnému a poplatkům ve zdravotnictví. Na to ale vůbec nedošlo, protože několik hodin kritizovali své politické protivníky a zejména ústavní soudce. Předseda ČSSD Jiří Paroubek dokonce prohlásil, že by bylo potřebné otevřít odbornou a politickou diskusi o budoucím ústavním postavení Ústavního soudu a roli, kterou má plnit. Rozhodnutí ústavních soudců podle Paroubka zcela vybočuje z rámce ústavního pořádku a porušuje ústavu. Ostatní lídři stran byli ve svých vystoupeních na adresu Ústavního soudu vesměs mírnější, tedy až na předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, který rozhodnutí ústavních soudců označil za „přinejmenším mimoústavní“.

Zelení se naopak zaměřili na kritiku rychlého schvalování ústavní novely -nehodlají prý změnu ústavy podpořit, dokud Ústavní soud ve čtvrtek definitivně nerozhodne o Melčákově stížnosti. Zároveň chtějí prosadit návrh, podle kterého by prezident sněmovnu rozpustit mohl, ale nebyla by to jeho povinnost. S tímto požadavkem jsou však zelení osamoceni, poslanci proto odmítli jejich návrh na odložení projednávání senátního návrhu trvalé změny ústavy také hlasováním.

Volby až v listopadu

Nové předčasné volby by asi mohly být až počátkem listopadu. Volební lhůty dnes totiž navrhl Marek Benda v duchu dohody parlamentních stran zkrátit méně, než jak navrhli právní experti těchto stran. Cílem je získat dostatek času na to, aby lidé dostali hlasovací lístky standardně do svých poštovních schránek. Podle návrhu expertů je měli obdržet až ve volebních místnostech, což by ale mohlo ovlivnit volební účast.

Marek Benda o lhůtě na konání voleb:

0„Pro všechny případy rozpuštění Poslanecké sněmovny se lhůta na konání voleb zhušťuje na 50 dnů od okamžiku, kdy je prezident republiky vyhlásí.  Tato lhůta zachovává práva kandidujících stran a hnutí, vytváří dostatečný prostor pro tisk a rozvoz hlasovacích lístků do domácností.“

Na trvalé změně ústavy se lídři parlamentních stran dohodli na pondělním večerním jednání ve sněmovně. Ústavní změna by s pomocí tří pětin poslaneckých hlasů umožnila okamžité rozpuštění sněmovny a následné předčasné volby. Ty by se mohly konat na začátku listopadu.