Měli bychom se více věnovat našim vnitřním hodnotám, říká dalajláma

Praha - Dalajláma znovu navštívil Prahu. Účastnil se zde dvoudenní konference pořádané nadací Forum 2000, kdy vyzýval k podpoře demokracie v Číně. Ve svém nabitém programu si také našel čas na pořad ČT Otázky Václava Moravce. V rozhovoru se vyjádřil ke dvacetiletému výročí sametové revoluce v Česku a tehdejší boj za svobodu srovnával se snahami o kulturní samostatnost tibetského národa. Tlak demokratických zemí na oficiální místa v Číně hodnotí jako neefektivní, avšak uznává, že se Západ alespoň snaží pochopit tibetský vztah k duchovním záležitostem. To prý boj proti autoritářskému režimu posiluje.

Tibetského duchovního vůdce k České republice poutá především úzké přátelství s bývalým prezidentem Václavem Havlem, se kterým se seznámil při své první návštěvě země na počátku 90. let minulého století. Obdivoval zdejší lidové hnutí za demokracii a svobodu, které propuklo po událostech 17. listopadu 1989. I nyní Čechy nabádá, aby se snažili udržovat ducha, který se před dvaceti lety objevil. „Byl to pravdivý a nebojácný zájem o dobro pro obyčejné lidi a celý národ,“ prohlásil v pořadu nejvyšší představitel Tibetu.

Jistou podobnost s bojem proti komunismu v Československu vidí dalajláma i ve své zemi. I v Tibetu chtějí svobodu – náboženskou, kulturní, svobodu slova a myšlení. „V zásadě je ten boj za svobodu stejný. Boj o svobodu s vládou zla, s autoritářským režimem,“ tvrdí dalajláma. Tibeťanům však nejde o odtržení nebo nezávislost na Číně. Jejich zájem je prý zůstat součástí Čínské lidové republiky, aby se mohla tibetská materiální prosperita rozvíjet rychleji a efektivněji.

Čína se bojí kulturní odlišnosti

Dialog s Čínou vidí dalajláma stále skeptičtěji, podle něj je postoj čínské vlády stále stejný. Komunisté se obávají kulturních odlišností ve své zemi, tudíž potlačují veškeré snahy o autonomii. Nejvýraznější to je prý v autonomních oblastech obydlených především Tibeťany. Podle dalajlámy se dokonce mluví o úmyslné či neúmyslné kulturní genocidě. Celou situaci v Číně přirovnává k Indii, která je sice kulturně rozdělená, ale nehrozí, že by se rozpadla politicky. Rozdíl je prý totiž v tom, že v největší hinduistické zemi vládne svoboda a právo a všichni si tam jsou rovni.

Podle dalajlámy je obtížné tlačit na Čínu ohledně otázky dodržování lidských práv. Snahy Západu tudíž hodnotí jako neefektivní. Jednak je tibetská otázka pro demokratické země zastaralá záležitost, jednak zde Západ nemá přímé spojení a nehájí vlastní zájmy. „Většina národů totiž chápe celý problém na té bázi, že jde o spor o spravedlnost, o otázku lidských práv a svobody náboženského vyznání,“ říká tibetský duchovní. Oceňuje však, že zde roste zájem o tibetskou kulturu a snaha pochopit buddhistické myšlení.

Globální krize je svým způsobem přínosná

Ekonomická krize, která postihla celý svět, podle slov dalajlámy poškodila především ty lidi, kteří jsou materiálně zaměřeni a věří, že peníze jsou všechno. „Ale například v rodině nebo komunitě, kde je dostatek citů a přátelství, tam tato peněžní krize nemusí nutně lidi tolik narušit,“ poznamenal v rozhovoru dalajláma. Podle něj také musíme věnovat pozornost problému ekonomické a sociální propasti mezi bohatými a chudými.

Ochrana klimatu je důležitá

Důležitá je i otázka životního prostředí. Podle dalajlámova tvrzení hrozí kvůli vyššímu globálnímu oteplování, že během patnácti let vyschnou některé z řek, které pramení v Tibetské náhorní plošině, a které pokrývají velkou část Asie. To prý může narušit životy milionů lidí, již jsou na těchto řekách závislí. „Proto potřebujeme určitou míru ochrany životního prostředí. Západ může v této věci také přispět – svými odborníky a podílet se na výzkumech,“ uzavřel dalajláma pro OVM.