Radar - horké téma české politiky přes dva roky

Praha - O umístění části amerického protiraketového deštníku na českém území se spekulovalo řadu let. Radar se rychle stal horkým politickým tématem. Přesto, že u zahájení konzultací s Američany byli sociální demokraté, proti stavbě radaru se nakonec kromě komunistů stavěli právě zástupci ČSSD. Naopak Topolánkova vláda do jeho prosazení investovala mnoho politického kapitálu - v květnu 2008 oficiálně schválila hlavní česko-americkou smlouvu, kterou v červenci tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a americká ministryně Condoleezza Riceová podepsali. Nicméně krátce před ratifikací dokumentu v českém parlamentu kabinet smlouvu stáhl z Poslanecké sněmovny. Premiér Topolánek tím podle svých slov chtěl zabránit jejímu zamítnutí.

Vyjednáváním o radaru vstoupila Česká republika na světovou politickou scénu, nicméně jen jako pasivní hráč. Proto aktuální obrat v této otázce pravděpodobně nijak nesouvisí s Českou republikou jako takovou a není ničím jiným než čistě americkým tahem, který Česká republika jen těžko mohla ovlivnit. Podle expertů se Obamova vláda snaží o zlepšení vztahů s Ruskem a jeho aktivnější zapojení do vyjednávání s Íránem. Ústupek kolem radaru tak má být vstřícným gestem vůči oběma zemím.

Oficiální jednání o vybudování protiraketové základny v Brdech Česká republika zahájila 28. března 2007. Počínaní českých představitelů velmi nelibě sledovala kromě veřejnosti i opozice. Komunisté s americkým radarem vůbec nesouhlasili a sociální demokracie chtěla o základně minimálně vyhlásit referendum. Záměr po celou dobu také ostře kritizovali ruští představitelé, kteří opakovaně hrozili odvetnými opatřeními, pokud by byl americký plán realizován. 

Poprvé Američané přijeli kvůli radaru v létě 2006 

Předběžné konzultace o rozmístění prvků protiraketové obrany zahájily USA se zeměmi regionu již v roce 2002. V únoru 2004 se česká vláda, tehdy ještě sociálnědemokratická, rozhodla zahájit jednání o technických parametrech případné základny. Lokality vhodné pro vybudování radarové základny si Američané přijeli obhlédnout v červenci 2006. Experti tehdy zkoumali vojenské prostory Boletice, Libavá a Brdy. Vláda o americké snaze začala veřejnost informovat až v lednu 2007. Tehdy premiér Mirek Topolánek oznámil, že Američané chtějí na českém území vybudovat pouze radarovou část základny, s raketovou pak počítají na polském území. Na konci ledna pak Spojené státy oficiálně požádaly o umístění radaru v Brdech. 

Průběh jednání o radaru

červenec 2006 - Američtí experti si prohlédli tři lokality pro případné vybudování základny.
20. ledna 2007 - Premiér Topolánek oznámil, že USA chtějí v ČR vybudovat pouze radarovou část, raketovou v Polsku.
25. ledna 2007 - USA požádaly o umístění radaru v Brdech.
28. března 2007 - ČR oficiálně zahájila jednání o základně.
3. července 2007 – Radar má být umístěn u obce Míšov na Plzeňsku.
21. května 2008 - Vláda schválila hlavní smlouvu o radarové základně v Brdech.
8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA podepsali v Praze smlouvu o radaru v ČR.
10. září 2008 - Vláda schválila smlouvu SOFA, která určuje podmínky pobytu amerických vojáků v českém objektu radaru.
19. září 2008 - Ministryně obrany Parkanová podepsala se svým americkým protějškem Robertem Gatesem spolu se smlouvou SOFA i takzvanou Deklaraci o strategické spolupráci.
31. října 2008 - Šéf americké agentury pro protiraketovou obranu Henry Obering a první náměstek ministryně obrany Martin Barták podepsali v Praze rámcovou dohodu.
27. listopadu 2008 - Senát schválil radarové smlouvy.
17. března 2009 - Vláda stáhla smlouvy k radaru ze sněmovny, protože neměla potřebnou většinu k ratifikaci.

I výroky amerických představitelů již naznačovaly, že USA přehodnotí postavení protiraketového štítu v Evropě: 

Ministři zahraničí a obrany USA Condoleezza Riceová a Robert Gates, duben 2007:„Naším cílem je vybudovat takový systém, který může chránit nejen Spojené státy, ale také přátele a spojenecké partnery z transatlantického společenství… Americká bezpečnost není dělitelná a Amerika není bezpečná, když nejsou bezpeční jejich spojenci. Spojené státy proto nemohou postupovat izolovaně.“

Šéf Agentury pro protiraketovou obranu (MDA) Henry Obering, leden 2008: „Hrozba útoku, vývoje a testů balistických raket v Íránu a KLDR je skutečná a stále roste.“

Barack Obama, tehdy demokratický kandidát na prezidenta, září 2008: „Myslím si, že protiraketový štít je správná věc. Chci se ale ujistit o tom, že funguje.“

Ministryně zahraničí Hillary Clintonová, únor 2009: „Jestliže se Írán bude chovat vstřícně, můžeme otázku radaru znovu zvážit. Ale od toho jsme nyní hodně daleko.“

Barack Obama, duben 2009: „Pokud íránská hrozba zmizí, budeme mít silnější bezpečnostní základ a hlavní důvod pro postavení protiraketového štítu v Evropě bude odstraněn.“